Švábka

Brno na prvním vojenském mapování kde je Švábka viditelně za hranicí hradeb.

Švábka na Doležalově situačním plánu města Brna z roku 1858

Minulost Švábky sahá až do středověku a její vznik je datován k roku 1340. Její původní kolonisté ze Švábska dali této předměstské čtvrti jméno platea Svevorum (latinsky švábská ulice). V roce 1365 byla ve Švábce lázeň, 2 cihelny a 79 domů, převážně zemědělců a řemeslníků. Během husitských válek byla vesnice poničena, přičemž zbylo jen 30 domů. V roce 1846 se již rozkládala na ploše od Slepé brány k dnešnímu Obilnímu trhu kde bylo vojenské cvičiště. V této době měla Švábka 33 domů s 1000 obyvateli. Roku 1850 došlo k připojení Švábky k Brnu.[1] Na křižovatce cesty vedoucí ze Švábky s Úvozem stála kaple sv. Františka Xaverského.

Jižní část hranice probíhala po jižním okraji zahrad na severním úpatí Špilberku, západní po západní hranici parcely číslo 718, odtud dále na severovýchod, probíhajíc parcelou číslo 717/2, poté po západní hranici parcel číslo 723 a 724 až na severní okraj komunikace v Údolní ulici, odtud po tomto okraji směrem k jihovýchodu, poté se obracela k severovýchodu procházejíc parcelou číslo 481 a poté po severozápadní hranici parcel číslo 482/1, 482/2, 437, poté chvíli procházela parcelou číslo 434; poté se obracela k jihovýchodu, probíhajíc Jaselskou ulicí; poté vedla k jihu, rozdělujíc na dvě části budovu na parcele číslo 777 (fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity) a poté vedla po východní hranici parcely číslo 777 (budova lékařské fakulty Masarykovy univerzity), odtud k západu po jižním okraji této parcely a pak směrem k jihozápadu po okraji zahrad na severním úpatí Špilberku.