Šun (vládce)

Šun (čínsky pchin-jinem Shùn, znaky 舜) byl mytický čínský vládce, podle Zápisků historika poslední z Pěti legendárních vladařů. Podle tradiční činské chronologie panoval v letech 2255–2208 nebo 2233–2184 př. n. l.[1]

Šun
čínský císař
Narození 23. století př. n. l.
Úmrtí 2184 př. n. l.
Šan-si
Předchůdce Jao
Nástupce Jü Velký
Potomci Sang-csün
Otec Ku-szou
Matka Ốc Đăng
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Jeho klanové jméno bylo Jou-jü (čínsky pchin-jinem Yǒuyú, znaky 有虞), příjmení Jao (čínsky pchin-jinem Yáo​, znaky 姚) či Čchung-chua (čínsky pchin-jinem Chónghuá, znaky zjednodušené 重华, tradiční 重華). jmenován byl i jako Jü Šun (čínsky pchin-jinem Yú​ Shùn, znaky 虞舜) nebo jednoduše Jü.[2]

V tradici konfuciánů a mohistů byl považován za moudrého vládce.[2] Pod vlivem konfuciánů zakotvil v čínské tradici jako vynikající panovník, moudrý a morální vůdce, společně s Jaoem a Jüem vzor pozdějších králů a císařů. Dlouho sloužil Jaovi. Načež si ho Jao vybral za svého nástupce místo nevhodných synů. Vyznal se v hrnčířství, zahnal čtyři neblahé bytosti střežící čtyři brány stran světa.[1] Vynikal ctnostmi a vzorným chováním k rodině, přestože ho neměla ráda a otec se ho pokusil zabít.

Reference
  1. LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 348.
  2. THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge – a universal guide for China studies [online]. [cit. 2014-04-13]. Kapitola Persons in Chinese Mythology - Shun 舜. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.