Šuani
Šuani (francouzsky chouans) je ve francouzských dějinách označení pro royalistické povstalce, kteří za Velké francouzské revoluce operovali severně od Loiry, v Bretani, Maine, Normandii a severním Anjou, ale také v departementech jako Aveyron a Lozère. Jejich povstání se nazývá chouannerie.
Původ označení
Vůdčí postavy povstání, bratři Cottereau měli přezdívku Chouan (z galského „chat-huant“ či „chouin“ podle místního označení puštíka obecného – chouette hulotte). Údajně pro jejich melancholickou povahu, podle jiných proto, že při pašování soli se dorozumívali napodobením houkání sovy.
Šuani byli většinou mladí muži mezi 18 a 30 lety. Vznik hnutí byl silně spojen s brannou povinností, kdy se mnoho mladých lidí raději připojilo k povstalcům. Až 80 % z nich byli rolníci, vzhledem k tomu, že na konci 18. století představovalo rolnictvo 80 % francouzské populace. Šlechtici však tvořili také důležitý podíl velitelů.
V Bretani, Normandii, Maine a Anjou se v roce 1796, na vrcholu války, odhaduje počet šuanů přes 50 000 lidí, včetně 30 000 Bretonců, což činilo 5 % mužské populace povstaleckých územích.
Šuani v umění
- Honoré de Balzac – Šuani (Les Chouans au La Bretagne en 1799), historický válečný román z roku 1829, který vyšel v českém překladu v roce 1968
- francouzský film Šuani (Chouans!) z roku 1988
