Štip

Štip (makedonsky Штип) je největší město ve východní části Severní Makedonie, na železniční trati VelesKočani. Dle sčítání lidu z roku 2002 zde žilo 43 625 obyvatel. Město se rozkládá ve Východním regionu a je správním centrem stejnojmenné opštiny. Protéká ním řeka Bregalnica a Otinja.

Štip
Штип
Kostel sv. Mikuláše

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice41°44′45″ s. š., 22°11′44″ v. d.
Nadmořská výška300 m n. m.
StátSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický regionPelagonský
OpštinaŠtip
Štip
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha583,24 km²
Počet obyvatel47 796 (2002)
Hustota zalidnění81,9 obyv./km²
Etnické složeníMakedonci (87,2 %), Romové (4,6 %)
Správa
StarostaZoran Aleksov
Oficiální webwww.stip.gov.mk
Telefonní předvolba(+389) 032
PSČ2000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V roce 1284 zmínil v jednom svém dokumentu existenci města srbský car Štěpán Milutin. Po roce 1385 město obsadili Turci. V osmanských záznamech je (později v latince) známé pod názvem İştip.

Moderní výstavba ve Štipu byla realizována v podobě komplexní přestavby nábřeží řeky Otinja. V blízkosti železniční stanice vzniklo nové osídlení a panelové sídliště bylo zbudováno na severním okraji města. Ve městě se oslavuje den 8. listopad jako připomínka osvobození Štipu od fašistické nadvlády dne 8. listopadu 1944.

Během období existence socialistické Jugoslávie zde v rámci industrializace země byly vybudovány textilní podniky, konkrétně zde fungovaly společnosti Makedonka a Astibo. V blízkosti města se dnes nachází i průmyslová zóna o celkové rozloze 208 ha.

Pamětihodnosti

Ve Štipu se nachází zachovalý klášter ze 14. století a ruiny starého kostela. Ve čtvrti Novo Selo, v jedné z nejstarších částí města, se narodil první prezident samostatné Makedonie Kiro Gligorov. Z historických památek bylo dochováno staré tržiště (bezisten) a řada dalších památek, např. mešita Kadan Ana. V jedné z historických budov sídlí i místní pobočka národního muzea. Dominantou středu města je brutalistní dům kultury ze 70. let 20. století.[1] Ve městě sídlí i pobočka národního divadla a národní knihovny, která nese název po Goce Delčevovi.

Doprava

Městem prochází železniční trať Veles–Kočani, která má nádraží na severozápadním okraji města.

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.