Štip
Štip (makedonsky Штип) je největší město ve východní části Severní Makedonie, na železniční trati Veles – Kočani. Dle sčítání lidu z roku 2002 zde žilo 43 625 obyvatel. Město se rozkládá ve Východním regionu a je správním centrem stejnojmenné opštiny. Protéká ním řeka Bregalnica a Otinja.
| Štip Штип | |
|---|---|
 Kostel sv. Mikuláše | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°44′45″ s. š., 22°11′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Stát |  Severní Makedonie |
| Statistický region | Pelagonský |
| Opština | Štip |
  Štip | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 583,24 km² |
| Počet obyvatel | 47 796 (2002) |
| Hustota zalidnění | 81,9 obyv./km² |
| Etnické složení | Makedonci (87,2 %), Romové (4,6 %) |
| Správa | |
| Starosta | Zoran Aleksov |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+389) 032 |
| PSČ | 2000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
V roce 1284 zmínil v jednom svém dokumentu existenci města srbský car Štěpán Milutin. Po roce 1385 město obsadili Turci. V osmanských záznamech je (později v latince) známé pod názvem İştip.
Moderní výstavba ve Štipu byla realizována v podobě komplexní přestavby nábřeží řeky Otinja. V blízkosti železniční stanice vzniklo nové osídlení a panelové sídliště bylo zbudováno na severním okraji města. Ve městě se oslavuje den 8. listopad jako připomínka osvobození Štipu od fašistické nadvlády dne 8. listopadu 1944.
Během období existence socialistické Jugoslávie zde v rámci industrializace země byly vybudovány textilní podniky, konkrétně zde fungovaly společnosti Makedonka a Astibo. V blízkosti města se dnes nachází i průmyslová zóna o celkové rozloze 208 ha.
Pamětihodnosti
Ve Štipu se nachází zachovalý klášter ze 14. století a ruiny starého kostela. Ve čtvrti Novo Selo, v jedné z nejstarších částí města, se narodil první prezident samostatné Makedonie Kiro Gligorov. Z historických památek bylo dochováno staré tržiště (bezisten) a řada dalších památek, např. mešita Kadan Ana. V jedné z historických budov sídlí i místní pobočka národního muzea. Dominantou středu města je brutalistní dům kultury ze 70. let 20. století.[1] Ve městě sídlí i pobočka národního divadla a národní knihovny, která nese název po Goce Delčevovi.
Doprava
Městem prochází železniční trať Veles–Kočani, která má nádraží na severozápadním okraji města.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štip na Wikimedia Commons
- (makedonsky) Oficiální stránky
