Štěpánov (hradiště)

Vrcholová plošina byla osídlena již v závěru období knovízské kultury a samotné hradiště vzniklo v období štítarské kultury. Časové zařazení existence osídlení vychází z archeologických nálezů získaných povrchovými sběry.[1]

Nejstarší popis hradiště pochází ze druhé poloviny devatenáctého století.[1] Jeho autorem je Jan Erazim Vocel, který na lokalitě popsal dvojici valů označovaných v té době jako švédské šance, dále dvě cisterny a studánku.[2]

Ostrožna, na které stávalo dvoudílné hradiště s rozlohou asi dvanáct hektarů,[3] mírně klesá směrem od severovýchodu k jihozápadu. Od zbytku plošiny ji oddělují dva pásy opevnění. První val tvořený kameny a hlínou je dlouhý 390 metrů a vysoký až 1,5 metru. V délce 250 metrů se před ním dochoval příkop rozdělený kamennými příčkami na úseky o délce patnáct až dvacet metrů. Druhý pás opevnění probíhá o 260 metrů západněji v místě zúžení ostrožny. Tvoří ho opět val s příkopem, které jsou v jižní části dlouhé 150 metrů zdvojeny. Výška vnějšího valu se zde pohybuje okolo 1,4 metru, vnitřní val měří kolem dvou metrů. Oba příkopy jsou také rozdělené příčkami.[1] Plocha vnitřní části hradiště měří pět až šest hektarů.[3]

Do hradiště se vstupovalo branami, které se snad nacházely v místech, kde jsou dochované valy přerušené. U vnějšího opevnění se takové místo nachází uprostřed průběhu valu, zatímco u vnitřního opevnění v jeho jižní třetině. Přístupová cesta přes příkopy vnitřních hradeb vedla nejspíše po pruhu neprokopaného terénu. Ukončení valů se v místech brány nedochovala s výjimkou jižního křídla druhého valu, které je tvořené vyskládanými kameny.[1]