Štěpánkova aféra

Policejní akce byla uskutečněna díky udání, které umožnilo u profesora K. Štěpánka (jehož syn byl aktivním členem Maffie jako expert odbojového hnutí pro zásobování) odhalit a zajistit archiv, v němž byly nalezeny rozsáhlé podezřelé kontakty týkající se domácího i zahraničního odboje. Policie na základě těchto kontaktů zahájila vlnu zatýkání, která postihla hlavně pracovníky České strany státoprávně pokrokové Antonína Hajna, Antonína Kalinu, Viktora Dyka a další.[2] Tato strana byla tak jako jiné zapojena do odboje a odmítala prorakouský aktivismus. Zatčením těchto lidí byla postižena zejména tzv. Malá Maffie, což byla zvláštní organizace Maffie, která však vyvíjela relativně samostatnou činnost.[3] Rok 1916 tak byl vrcholným rokem perzekuce, avšak jádro Maffie (Přemysl Šámal, Jaroslav Kvapil, Bedřich Štěpánek)[Pozn. 1] se i přes policejní zásahy podařilo zachovat a organizace tak zůstala v činnosti až do konce první světové války a pádu Rakouska-Uherska.[4]

V průběhu aféry, den po zatčení spisovatele Viktora Dyka, 21. listopadu 1916 zemřel císař František Josef I. Vláda jeho nástupce Karla I. poté přinesla zmírnění útlaku a částečné uvolnění poměrů, které nakonec vyústilo 2. července 1917 ve vyhlášení generální amnestie, což vedlo k propuštění 719 Čechů, mezi nimiž byli významní politici a členové odboje např. Karel Kramář, Alois Rašín a další.[5]