Josef Štěpánek Netolický

O Josefu Netolickém se dochovalo velmi málo historických údajů. Rok narození ani křestní jméno Josef nejsou zcela jisté. První potvrzená zmínka o něm pochází až z konce 15. století, kdy působil ve službách Rožmberků, a to jako pomocník fišmistra Kunáta Dobřenského z Kolína. Roku 1505 je sám jmenován fišmistrem. Na Třeboňsku měl na starost výstavbu rybníků a chov ryb. Znalosti se stavbou rybníků získal při vzniku vodních nádrží u Lomnice nad Lužnicí. Roku 1519 mu Rožmberkové jako dar zrušili poddanský status a darovali mu menší statek[2]. V roce 1522 se oženil s Dorotou Lokšovou, vdovou po třeboňském písaři. Tímto sňatkem získal dům č. 89 na dnešním Masarykově náměstí (dnes Dům Štěpánka Netolického).

Zemřel kolem Vánoc roku 1538-9 v Třeboni.[3]

Zakládal či rozšiřoval rybníky ve východních Čechách (Žehuňský rybník) a na Třeboňsku, kde působil ve službách Rožmberků. Mezi jeho nejznámější díla patří Horusický rybník, Opatovický rybník, rybník Velký Tisý a rybník Kaňov. Za účelem zásobování rybníků čerstvou vodou vybudoval Zlatou stoku[1], která funguje do dnešních dnů. Vymyslel systém přemisťování ryb mezi rybníky dle velikosti. Zavedl také praxi letnění rybníků.

Uplatnil se také jako stavitel, navrhoval měšťanské domy a budoval opevnění Třeboně.[1] Tato podoba opevnění z let 1525-26 je i dnes stále patrná. Inicioval i přestavbu některých bran do města. Potřeba opevnění vznikla zejména na základě sporů o rožmberské dědictví a kvůli hrozbě tureckých útoků. Hlavním iniciátorem opevňovacích prací byl Jindřich VII. z Rožmberka. Josef Štěpánek Netolický zde uplatnil své zkušenosti s vodními stavbami, protože voda byla součástí opevnění.

Na jeho dílo navázal v polovině 16. století Jakub Krčín.