Štěchovický poklad

Štěchovický poklad je součást pokladů třetí říše, které se v závěru 2. světové války měly přepravit z Berlína přes Madrid do Argentiny. Tato zásilka obsahovala 540 beden. Spekuluje se o tom, že by součástí mohl být originál smlouvy Ribbentrop–Molotov nebo Jantarová komnata,[1] jejíž poslední stopa zmizela v roce 1945, kdy byla komnata rozebrána a v bednách opustila Výmar. Ovšem objevuje se i názor, že celý poklad je jen legenda.[2]

Pohled na Štěchovice

Historie

Na počátku roku 1945 bylo v Německu jisté, že válka je prohraná.[3] Šlo tak o to, jak zachránit co nejvíce odkazů třetí říše, aby její myšlenky přetrvaly i po válce a v budoucnu je bylo možné oživit. Zásilka 540 beden, jejichž obsah není znám zcela přesně, měla obsahovat říšské zlato, ukradené umělecké předměty, cenné papíry, bankovky, tajné materiály vojenského výzkumu, archivy. Některé teorie říkají, že bedny mohly obsahovat navíc i přístupová hesla ke kontům nacistických pohlavárů, kteří před koncem války převedli svůj majetek do švýcarských bank. Rychlý vývoj války způsobil to, že tyto materiály nebyly včas přepraveny a nacisté museli hledat náhradní řešení. Poklad se tak dostal na území Protektorátu Čechy a Morava, které nacisté pokládali za bezpečné před bombardováním. Pro uložení pokladu si vybírali místa s velmi omezeným přístupem, např. špatně přístupné skály, štoly a lesy.

Ukládání pokladu

Úkolem byl pověřen plk. Emil Klein, velitel ženijní (specializované) školy SS v Hradištku.[4] Bedny byly z Berlína přepraveny vlakem, nákladními auty a letouny do Prahy, kam se celý náklad dostal 22. dubna 1945, a posléze byly bedny přesunuty do Hradištka k připravené štole. Francouzští a ruští zajatci z nedalekého koncentračního tábora je zakopali a zamaskovali, posléze byli strážnými SS postříleni. Skupinka těchto šesti strážných byla zlikvidována E. Kleinem a jeho pobočníkem Steigem.

Vyzvednutí části pokladu Američany

Američtí vojáci přijeli na Hradištko 11. února 1946, doprovázel je německý důstojník Gunter Aschenbach. Dovedl je na místo označené malým stromkem. Zde dva dny trvaly práce na odkrytí vstupu do štoly. Štola se musela nejprve odminovat. Američané bedny vyzvedli a odvezli. Československá vláda ovšem nesouhlasila a protestovala, americká vláda se omluvila a bedny, které obsahovaly archiv K. H. Franka, vrátila 2. března.

Když se však bedny po návratu do Prahy prozkoumávaly, nenašel se zmíněný seznam, který říkal, co má být uvnitř beden. Nebyly zde ani některé dokumenty, které Lionel Shapiro zmiňoval ve svém článku. Spekulace o tom, že Američané nevrátili vše, podporuje i Josef Mužík, dlouholetý hledač pokladu, ve své knize. Tvrdí, že některé dokumenty nebyly evidentně dotknuty vlhkostí, i když bedny, ve kterých byly dokumenty uloženy skoro rok, nevyhlížely moc vodotěsně, jelikož byly z měkkého dřeva. Podle očitých svědků zabralo Američanům vytáhnout bedny ze štoly větší námahu, než kdyby obsahovaly pouze papír. Ale co si Američané ponechali a jestli si vlastně něco ponechali, zůstává dodnes záhadou.

Hledači pokladu

Mezi nejznámější hledače patří Helmut Gaensel,[5] který již v roce 1968 jednal s úřady o vyzvednutí Štěchovického pokladu. Po příjezdu okupačních vojsk však Gaensel opustil Československo. V Jižní Americe pátral po nacistických prominentech, kteří emigrovali z Německa. Gaensel se domnívá, že další součástí pokladu by mohly být návrhy tajných zbraní, například letadlo diskového tvaru, které se údajně vyvíjelo v Avii Letňany.

Druhým známým hledačem je Josef Mužík,[6] který o pokladu dokonce vydal trilogii. Po letech pátrání tvrdí, že v okolí Hradištka a Štěchovic se nachází sedm úložišť a ještě tři zbývá prozkoumat. Zatím však je jeho pátrání téměř neúspěšné.[7]

Odkazy

Reference
  1. STRENK, Michal, Miloš CALDA, Jan VALEŠKA, , Jaroslav VEIS, Jan ČERMÁK, Kateřina HILSKÁ a Jan ŠULC. Velké záhady minulosti. Praha: Výběr Reader's Digest, 1995. ISBN 80-900065-2-3
  2. HRUŠKA, Emil. Nacisté a české poklady. Epocha, 2016.
  3. ARMYWEB.cz [online]. Michal Pivoňka, 2013. Dostupné online.
  4. Novinky.cz [online]. BORGIS, 8. května 2014. Dostupné online.
  5. Lovecpokladu.cz. Dostupné online.
  6. MUŽÍK, Josef. Štěchovický poklad- Mýtus nebo Skutečnost?. Český Těšín: Schwank, 1995.
  7. iDNES.cz [online]. MAFRA, 15. listopadu. Roč. 2017. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.