Šrámkova Sobotka
Šrámkova Sobotka je festival českého jazyka, řeči a literatury konaný každoročně na počest významného soboteckého rodáka básníka Fráni Šrámka (1877–1952). Součástí festivalu jsou odborné přednášky, autorská čtení, divadelní představení, koncerty a v neposlední řadě také dílny s předními českými umělci a odborníky. Téma festivalu v roce 2021[pozn. 1] bude Od folkloru k folkloru.
Současnost
Festival se koná v prvním prázdninovém týdnu, otevírá tak léto, ukončuje školní rok i divadelní sezónu. Každý ročník má stanoveno nosné téma, kterému se přizpůsobuje náplň festivalu.
Návštěvníky festivalu jsou především studenti humanitních a pedagogických oborů, ale také učitelé, zaměstnanci knihoven a další kulturní pracovníci. Festivalové publikum je velmi pestré, tvoří jej lidé všech generací. I díky k programové skladbě se lidé, kteří na festival jezdili jako studenti, často vracejí i s vlastními dětmi a partnery a zůstávají věrní i po ukončení aktivní kariéry. Učitelé se rovněž mohou zúčastnit festivalu prostřednictvím základny EXOD[1], projektu školských odborů. Festivalových dílen se každoročně zúčastní více než sto účastníků. Celý týden na festivalu prožije na dvě stě lidí, mnozí však přijíždějí jen na pár dní, což přispívá k pestrosti festivalového publika, počty účastníků samozřejmě v rámci jednotlivých pořadů navyšují také samotní obyvatelé Sobotky.
Základní kostra programového schématu festivalu zůstává víceméně neměnná. První kulturní akce (koncert nebo divadelní představení) proběhne v sobotu večer. Nedělní dopoledne je vyplněno slavnostním zahájením festivalu, po obědě následuje poetické odpoledne, komponovaný pořad spojený s procházkou po městě, který je následován koncertem v kostele. Večerní kulturní akcí (od neděle do čtvrtka) bývá divadelní představení, literární pořad, koncert nebo filmová projekce. Během pracovního týdne pak začíná den odbornou přednáškou. Odpolední blok tvoří dvě souběžné programové linie, první vyplňují besedy nebo poslechové pořady, druhou autorská nebo scénická čtení. Pozdní večery pak zpestřují nokturna s obdobným žánrovým rozsahem jako mají pořady večerní.
Souběžně probíhají vzdělávací a tvůrčí dílny, jejichž výstupy účastníci mohou prezentovat v pátek večer a v sobotu dopoledne na tzv. jarmarku dílen. V dřívějších dobách byly dílny věnovány výhradně uměleckému přednesu a byly určeny pouze studentům pedagogických a filozofických fakult (do 80. let byly koncipovány včetně soutěžní přehlídky), s měnící se dobou a vývojem zájmů účastníků byla nabídka dílen postupně rozšířena: kromě recitací a hlasové pedagogiky se objevují tvůrčí dílny věnované překladu z němčiny a z angličtiny, tvůrčímu psaní, rozhlasovému dokumentu[2], divadelní a literární kritice, divadelní tvorbě (mezi lektory se v posledních letech objevili např. Tomáš Dimter, Marek Šindelka, Jonáš Hájek či Olga Walló). Od roku 2000 jsou součástí festivalu i dětské dílny, v nich se tvůrčí práci s dětmi věnují zkušení pedagogové dramatické výchovy, takže se dílen pro dospělé mohou zúčastnit i ti, kteří přijedou s vlastními ratolestmi. Celý festival se ostatně snaží vycházet vstříc i mladým rodinám, děti mají v prostorách festivalové zahrady k dispozici hračky a každý rok se mohou těšit na divadelní představení nebo autorská čtení určená právě mladším ročníkům. Dílnu EXODu[1] vede rozhlasová režisérka a dlouholetá návštěvnice festivalu Hana Kofránková, populární je také odpolední sbor vedený Jiřím Šlupkou Svěrákem.
Přidružené akce
Spolu se Šrámkovou Sobotkou probíhá několik akcí, které, ač nezávislé, jsou významné pro spoluvytváření atmosféry festivalového města. Během celého týdne vychází tištěný deník Raport!, který informuje o aktuálním festivalovém dění a případně publikuje výstupy literárních tvůrčích dílen. V neděli na počátku festivalového týdne probíhá jednodenní BarCamp[3], interaktivní konference určená především učitelům a pracovníkům ve školství, projekt zastřešuje a organizuje Josef Šlerka, věcná náplň se obvykle dotýká pedagogiky a často reflektuje téma festivalu. Po dobu festivalu probíhá také obvykle několik výstav, v městské knihovně, na Šolcově statku, na Humprechtě, v prostorech zdravotního střediska, ve foyeru spořitelny, v atriu základní školy nebo jinde ve městě.
Pohybové aktivity jsou zastoupeny půldenním výletem po okolí, který pořádá EXOD[1], obvykle ve středu. A od roku 2016 se koná běžecký závod Šrámkova jedenáctka, který nahradil dříve pořádaný běh k nyní již neexistující Semtinské lípě. Během posledního festivalového dopoledne zaplní sobotecké náměstí Třešňový jarmark.
Financování festivalu
Festival pořádá město Sobotka prostřednictvím Městského kulturního střediska. Skladba peněžních zdrojů je proměnlivá a nejistá, festival finančně podporují především město Sobotka, Královéhradecký kraj a Ministerstvo kultury ČR prostřednictvím Státního fondu kultury.
Historie
Počátky festivalu jsou spjaty jednak s předválečnými letními divadelními slavnostmi v Sobotce, jichž se Šrámek účastnil jako autor, a jednak s letní přehlídkou amatérských divadelních souborů pořádanou místním patriotem MUDr. Aloisem Kafkou v létě 1947. U příležitosti Šrámkových nedožitých 80. narozenin byl uspořádán první ročník festivalu v létě 1957. Na jeho uskutečnění se podíleli především Milka Hrdličková-Šrámková (Šrámkova družka), Marie a Václav Hejnovi (učitelé a správci archívu Fráni Šrámka), Drahomíra Bílková-Kyzivátová (předsedkyně MNV) a již zmiňovaný Alois Kafka, od konce roku 1987 do roku 1997 utvářel ideově především Jaroslav Šimůnek, po něm Jan Bílek a další. Po letech změn, diskusí a ideových sporů došlo roku 2015 k ustanovení města Sobotka tím, kdo festival pořádá, a to prostřednictvím Městského kulturního střediska (MKS). Zároveň s festivalem vznikla i sobotecká odnož základny EXOD[1] pro učitele.
Od roku 1993 probíhala[4] souběžně s festivalem zhruba po dobu 15 let také akce Knihovnický týden, která přiváděla do města zejména knihovnice a obecně členy SKIPu.
Témata uplynulých ročníků festivalu
rok | ročník | téma ročníku |
---|---|---|
2021 | [pozn. 2] | Od folkloru k folkloru |
2020[pozn. 1] | [pozn. 2] | |
2019 | LXIII. | Na scénu! |
2018 | LXII. | Čas v nás |
2017 | LXI. | Kritika. Výpověď umění? |
2016 | LX. | Lyrika dnes |
2015 | LIX. | Staří mistři. Kouzlo literárního řemesla |
2014 | LVIII. | Norma. Posouvání hranic |
2013 | LVII. | XMÍCHU. Humor v jazyce a literatuře |
2012 | LVI. | Já píši Vám… :) Od dopisu k emailu |
2011 | LV. | Bylo nebylo, je není (Mýtus v literatuře) |
2010 | LIV. | Máchovské variace |
2009 | LIII. | Šrámkova Sobotka online (Jazyk, literatura, škola a nová média) |
2008 | LII. | Mají si co číst? (Literatura pro děti a její čtenáři) |
2007 | LI. | Léto s tělem (Šrámek v souvislostech) |
2006 | L. | Znějící řeč (Kultura mluveného projevu) |
2005 | XLIX. | Kolik příležitostí má jazyk (Šest procházek lingvistickými lesy) |
2004 | XLVIII. | Kde domov jejich? (Česko – literární křižovatka Evropy) |
2003 | XLVII. | Hledání ztraceného smyslu (Proměny české literární teorie 20. století) |
2002 | XLVI. | Žena dělá slovo, slovo dělá ženu |
2001 | XLV. | Krajina textu |
2000 | XLIV. | Slovo a paměť |
1999 | XLIII. | Hudebnost jazyka |
1998 | XLII. | Mateřština a historie |
1997 | XLI. | A přece Šrámek! |
1996 | XL. | Mateřština a doba |
1995 | XXXIX. | Mateřština a věda |
1994 | XXXVIII. | Živé dědictví |
1993 | XXXVII. | Chrám i tvrz |
1992 | XXXVI. | Brána jazyků |
1991 | XXXV. | Venkov a literatura |
1990 | XXXIV. | Marsyas aneb Z okraje literatury |
1989 | XXXIII. | Mateřština úsměvná |
1988 | XXXII. | Česká píseň |
1987 | XXXI. | Na levém křídle budu stát |
1986 | XXX. | České umění překladu |
1985 | XXIX. | Mládí – radost – mír |
1984 | XXVIII. | Země zpívá |
1983 | XXVII. | Česká jevištní řeč |
1982 | XXVI. | Aby škola byla plná poezie |
1981 | XXV. | Revoluce a poezie |
1980 | XXIV. | Poslání učitele |
1979 | XXIII. | Čeština dneška |
1978 | XXII. | Básníci a písničkáři |
1977 | XXI. | V modré dálce rudý květ |
1976 | XX. | Literární minulost a současnost |
1975 | XIX. | V nový svět |
1974 | XVIII. | Chvála jazyka |
1973 | XVII. | Děti a poezie |
1972 | XVI. | Mládí zpívá |
1971 | XV. | Síla slova |
1970 | XIV. | Odkaz národu |
1969 | XIII. | Věrni sobě |
1968 | XII. | Schola ludus – Škola na jevišti |
1967 | XI. | Ať zním! |
1966 | X. | A přece klasikové |
1965 | IX. | Umění řečnit |
1964 | VIII. | Tvoříme, vymýšlíme, experimentujeme |
1963 | VII. | Za kulturu české řeči |
1962 | VI. | Za živou literární výchovu |
1961 | V. | Škola uměleckého přednesu |
1960 | IV. | téma nebylo určeno |
1959 | III. | Fráňa Šrámek a dělnická píseň |
1958 | II. | Fráňa Šrámek v hudbě |
1957 | I. | Šrámkova lyrická Sobotka |
Periodika Šrámkovy Sobotky
Celou dobu existence festivalu provází snaha o vydávání tiskoviny, která by informovala o festivalovém dění. Roku 1964 proto vznikl časopis Zpravodaj Šrámkovy Sobotky [5]. V průběhu 70. let se ale postupně změnil v regionální informační, kulturně-historický a rodácký časopis, kterým je dosud a festival se stal pouze jedním z mnoha témat, o kterých informuje. Jeho původní záměr se pokusila vzkřísit skupina nadšenců v roce 1998 a o rok později byl při Šrámkově Sobotce založen několika studenty časopis Splav! [6], jehož redaktoři se od té doby aktivně podílejí na tvorbě festivalu. V roce 2016, u příležitosti osmnáctých narozenin časopisu, se redakce rozhodla po dohodě se základajícími členy Splav!u přejmenovat na Raport!, aby tak upozornila mj. na proměnu vlastní poetiky a směřování časopisu. Časopis vydává Spolek Splav! [pozn. 3], který je také vydavatelem Plavu, měsíčníku pro světovou literaturu [7], nejedná se tedy o oficiální festivalový zpravodaj.
Literární soutěž Šrámkovy Sobotky
Do roku 2009 byla s festivalem spjata také literární soutěž. Byla organizována ve třech kategoriích (poezie pro autory do 35 let, próza pro autory do 35 let, vlastivědné práce o regionu Českého ráje a Jičínska). Mezi úspěšnými autory lze najít některé v současné době oceňované prozaiky nebo básníky (Kateřina Rudčenková, Jan Riedelbauch, Michal Bystrov).
Odkazy
Poznámky
- Rada města Sobotka dne 29. dubna 2020 projednala a schválila odložení konání 64. ročníku festivalu Šrámkova Sobotka na rok 2021. Rozhodnutí bylo přijato na základě zvážení rizik pandemie nemoci Covid-19 a s tím souvisejících opatření vlády ČR.
- Ve festivalovém týdnu v roce 2020 se spontánně a neoficiálně sešlo v Sobotce několik desítek tradičních účastníků festivalu, díky osobní aktivitě lektorů se uskutečnily 3 tvůrčí dílny, proběhlo několik veřejných kulturních vystoupení. Je otázkou příštích diskusí, jak budou následující ročníky číslovány.
- Spolek SPLAV!, IČO 26674122.
Reference
- Exkurzně vzdělávací základna (EXOD) Českomoravského odborového svazu pracovníků školství ČMKOS [online]. Rev. 2020-07-09 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
- JEŽEK, Michal. Dům v pocitech startující dokumentaristky Zuzany Řezníčkové. Osobnosti za mikrofonem [online]. Archiv ČRo [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
- Sobotecký BarCamp [online]. Rev. 2020-07-09 [cit. 2020-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-27.
- Deset a jeden knihovnický týden Šrámkova Sobotka 1993-2003. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, 2004. 22 s.
- Zpravodaj Šrámkovy Sobotky – základní informace [online]. MKS Sobotka, rev. 2020-07-09 [cit. 2020-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-20.
- Splav! – Sobotecký pravidelný lehce avantgardní věstník! – archiv obsahů jednotlivých čísel [online]. Rev. 2016-11-10 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
- Plav, měsíčníku pro světovou literaturu [online]. Spolek SPLAV!, rev. 2020-07-09 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
Literatura
- VACINA, Ladislav; HOLÁ, Jiřina. Šrámkova Sobotka v tisku: výběrová bibliografie. 1. vyd. Jičín: Okresní knihovna, 1986.
- HRAŠE, Jiří. Tam v tom domě na náměstí: život a dílo manželů Marie a Václava Hejnových. 1. vyd. Sobotka: Středisko městské kultury, 2007.
Externí odkazy
Související články
- Wolkrův Prostějov
- Šrámkův Písek
- Jiráskův Hronov
- Neumannovy Poděbrady
- Ortenova Kutná Hora