Španěl (holub)

Španěl, též španiér, je plemeno holuba domácího. Je to středně velký holub s vodorovně neseným trupem a lehce klenutou hlavou, která plynule přechází v dlouhý silný zobák. Je buďto řazen mezi bagdety, do plemenné skupiny bradavičnatých holubů, nebo mezi holuby užitkové.[1] Je chován především v Německu, navzdory svému názvu nemá toto plemeno se Španělskem nic společného.[1] V Česku se používá především pro osvěžení krve moravské bagdety, čistokrevně je chován vzácně. V seznamu plemen EE patří do plemenné skupiny užitkových holubů a je zapsán pod číslem 0046.

Španěl
Německý výstavní holub červeně plavý pruhový
Základní informace
Země původuNěmecko Německo
Využitíokrasný chov
Stupeň prošlechtěníušlechtilé plemeno
Směr užitkovostiokrasné plemeno
Tělesná charakteristika
Hmotnostkolem 500 g[1]
Tělesný rámecstřední
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaBradavičnatí holubi, užitkoví holubi
multimediální obsah v kategorii na Commons

Charakteristika

Španěl je podobný moravské badgetě a bagdetě štajnhajmské,[2] se kterou je příbuzný.[1] Mezi jeho další předky patří norimberská bagdeta.[1] Od moravské bagdety se odlišuje především menší velikostí a nepřítomností chocholky, od norimberské bagdety ne tak dokonalými tělesnými tvary.

Je to středně velký holub s hmotností pohybující se kolem 500 g.[1] Hlava je úzká, jen mírně klenutá, zobák je dlouhý, plynule navazuje na linii čela a na špičce je mírně zahnutý. Měl by být světlý, jen u černých a modrých rázů se připouští i tmavší zbarvení. Ozobí je ploché, má srdcovitý tvar a narůžovělou barvu. Oči jsou většinou oranžové, bílí holubi mají oční duhovku tmavou, obočnice jsou dvojité a živě červené.

Krk španěla je středně dlouhý, široce nasedá na trup a směrem k hlavě se zužuje. Hrdlo je dobře vykrojené, ohryzek typický pro plemena bagdet tento holub nemá. Trup je ve srovnání s moravskou bagdetou drobnější, hruď je široká, ale neklene se dopředu, hřbet je jen lehce skloněný dozadu. Křídla i ocas jsou středně dlouhé, křídla jsou těsně přitažená k tělu a ocas je nesený téměř vodorovně. Nohy jsou poměrně široce nasazené, středně dlouhé, s neopeřenými běháky a prsty.

Na opeření nejsou kladeny zvláštní požadavky, ale španěl se ve srovnání s jinými bagdetami chová ve větším množství barevných i kresebných rázů.[1] Chová se v barvě plnobarevné černé, červené a žluté, modré pruhové a bělopruhé, černé a červené bělopruhé, v rázu černém sedlatém, červeném a žlutém běloštítném a jako černý, červený a žlutý tygr.

Odkazy

Externí odkazy

Španěl, černý pigr. Kresba vzniká u homozygotů s faktorem pencilled, pc. U heterozygotů se vloha projevuje bělopruhostí

Reference

  1. PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Španiér, s. 166. (česky)
  2. HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Kombinovaný chov užitkovo-okrasný, s. 189. (česky)

Literatura

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky)
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.