Štajnhajmská bagdeta

Štajnhajmská bagdeta je plemeno holuba domácího většího vzrůstu, nápadné velmi dlouhým rovným zobákem a silnými, jasně červenými obočnicemi. V Evropě se příliš nechová.[1] V Česku však byla použita k vyšlechtění moravské bagdety, od které se liší nižším postojem, tvarem hlavy a nepřítomností chocholky.[1] V seznamu plemen EE se řadí do plemenné skupiny bradavičnatých holubů a je zapsána pod číslem 0108.

Štajnhajmská bagdeta
Štajnhajmské bagdety, černé straky
Základní informace
Země původuNěmecko Německo
Využitíužitkovo-okrasný chov
okrasný chov
Stupeň prošlechtěníušlechtilé plemeno
Směr užitkovostiokrasné plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámecvelký
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaBradavičnatí holubi
multimediální obsah v kategorii na Commons

Plemeno je nazváno podle německého města Steinheim.[1][2] Bylo vyšlechtěno z velkých holubů polního typu křížením s francouzskou a norimberskou bagdetou.[1] Je to velký a silný pták, tělesnými tvary podobný koburskému skřivanovi. Charakteristickým znakem štajnhajmské bagdety je její hlava: je dlouhá a úzká, s vysokým čelem, nevýrazným záhlavím a velmi dlouhým silným zobákem. Zobák nesmí být pokračováním křivky horní části hlavy, mezi křivkou hlavy a linií zobáku je vždy zřetelný přechod. Ozobí je dlouhé, hladké a má tvar písmene V. Oční duhovka je oranžová až červená, jen bílí holubi mají oči tmavé. Obočnice jsou dvojité a mají jasně červenou barvu.

Krk je poměrně krátký, s dobře vykrojeným hrdlem. Trup je nesený vodorovně, hruď je široká a vyklenutá vpřed, hřbet je dlouhý a ocas pokračuje v linii hřbetu. Křídla jsou složená na ocase, nohy jsou středně dlouhé, s neopeřenými prsty či běháky.

Plemeno se chová v 22 barevných rázech.[2] Může být chováno volně, i vůči svému chovateli si udržují odstup a vůči jiným holubům jsou agresivní.[2] Holoubata odchovávají dobře.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Štajnhajmská bagdeta, s. 164. (česky)
  2. BAUER, Wilheim. Chováme holuby. Praha: Nakladatelství Víkend, 2010. 91 s. ISBN 978-80-7433-030-8. S. 32. (česky)

Literatura

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky)
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. (česky)
  • BAUER, Wilheim. Chováme holuby. Praha: Nakladatelství Víkend, 2010. 91 s. ISBN 978-80-7433-030-8. S. 77. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.