Španělská šlechta
V roce 2011 bylo ve Španělském království přibližně 2874 šlechtických titulů, týkajících se 2205 osob. Z nich okolo 400 tvoří nositelé titulu španělský grand (Grande de España), zastoupených Radou stálého výboru španělského grandstva / Consejo de la Diputación Permanente de la Grandeza Španělska). Jen deset nejvýznamnějších vévodských rodů (Alba, Alburquerque, Fernán Núñez, Infantado, Borbón, Medinaceli, Medina Sidonia, Osuna, Peñaranda a Villahermosa) obsahuje 199 titulů (36 vévodství).
Právní stav
V dnešním Španělsku vlastnictví šlechtického titulu neskýtá žádné výsady. Jde o čistě projev čestného a symbolického charakteru, spojený s oslovením Excelentísimos Señores u těch titulů, kterým náleží predikát španělských grandů a Ilustrísimos Señores pro ostatní. Posledním privilegiem, zrušeným v roce 1984, bylo právo grandů vlastnit diplomatický pas. Toto privilegium bylo zrušeno Královským výnosem 1023./1984. Jiným titulům mimo Grandezu taková výsada nikdy nenáležela.
Šlechtické tituly byly právně zrušeny v době Druhé Španělské republiky výnosem č. 25 Ústava Druhé španělské republiky z roku 1931, a byly znovu zavedeny v roce 1947 prohlášením Zákon o následnictví v řízení státu, jímž se generál Francisco Franco prohlásil za regenta Španělska, s právem uznávat a udělovat šlechtické tituly.
V současnosti šlechtické tituly upravuje výnos v článku 62, oddíl f, španělské ústavy z roku 1978, který stanovuje pravomoc krále udělovat vyznamenání a pocty v rámci zákona.
Právoplatné manželky/manželé osob jimž náleží šlechtická vyznemenání, jako například ovdovělí manželé, požívají stejnných práv a poct jako jejich zesnulý manžel/ka.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Títulos reales y nobiliarios de España na španělské Wikipedii.