Šoldov

Ruiny osady se nacházejí v nadmořské výšce 910 m n. m., při staré cestě z Važca do Štrby.

Z povelkomoravského období (kolem roku 960) se zachovaly zprávy o existenci misijní stanice a působení poustevníků a z roku 1222 pochází zpráva o vizitaci farnosti Važci a Štrby. Pravděpodobně šlo právě o osadu Šoldov, kterou zničila vojska Mongolů během vpádu do Uherska v roce 1241.

Archeologický výzkum z roku 1952, který vedl Alfréd Piffl se studenty archeologie, objevil v Šoldově zbytky církevní architektury z románského období a v jejím okolí několik dalších objektů. Nalezeny byly artefakty, které dokumentují překrývání dvou období. Kamenný kříž, aktuálně vystavený ve Slovenském národním muzeu na Bratislavském hradě, pochází z období Velkomoravské říše. Zajímavostí byl objev lidských koster, vysokých okolo 2 metrů, což bylo ve středověku velmi vzácné. Několik nálezů z této lokality se nachází v Podtatranském muzeu v Popradě. V roce 2013 se uskutečnil nový archeologický výzkum, který pomohl upřesnit datování vzniku osady i podobu kostela.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šoldov na slovenské Wikipedii.

• Článek o výzkumu v roce 2013
• profil zaniklého kostela na apsida.sk
• článek zveřejněný v novinách Týždeň o archeologickém výzkumu. Prof. Dr. A. Piffl
• Článek o lokalitě