Uškrcení

Při uškrcení je krk oběti stažen škrtidlem, přičemž tah škrtidla vykonává sama oběť (sebevražda), pachatel (vražda) nebo předmět (sebevražda, vražda, nehoda). Smrt při uškrcení nastává podobným způsobem jako při oběšení, tedy spolupůsobením:

podráždění bloudivého nervu
stlačení krkavic a tím zamezení toku krve do mozku
uzavření dýchacích cest

Uškrcení svaté Godelevy

Obvykle není zcela uzavřen hrtan a smrt při škrcení tak trvá déle než při oběšení.

Nejčastější příčinou uškrcení je vražda, možná je i sebevražda. Nehody jsou poměrně vzácné. V některých zemích se používala i poprava na stroji, který odsouzeného uškrtil, Garota.

Související články

Literatura

TESAŘ, Jaromír. Soudní lékařství. Praha: Avicenum, 1977. S. 264.
Encyklopedické heslo Uškrcení v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.