Šibuja

Šibuja (japonsky 渋谷区; Šibuja-ku) je zřejmě nejrušnější ze 23 čtvrtí Tokia: nachází se zde velké množství obchodních domů, sídel firem, ale také restaurací (včetně asi jediné české restaurace v Tokiu), barů, hudebních klubů apod., díky čemuž je Šibuja proslulá svým nočním životem. Je to také centrum módy, touto čtvrtí se promenuje mnoho mladých lidí v často až extravagantním oblečení. Ačkoli je Šibuja především zábavní a obchodní čtvrtí, najdeme zde i školy. Stejnojmenné nádraží, které je hlavním dopravním uzlem čtvrti, leží na lince Jamanote.

Šibuja 渋谷区
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	35°39′30″ s. š., 139°42′5″ v. d.
Stát	Japonsko Japonsko
Šibuja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15,1 km²
Počet obyvatel	235 193 (2021)[1]
Hustota zalidnění	15 565,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Ken Hasebe (od 2015)
Vznik	1932 a 1947
Oficiální web	www.city.shibuya.tokyo.jp
PSČ	150-8010
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šibuja na mapě Tokia

V Šibuji bylo k roku 2008 registrováno 208 371 obyvatel, celková rozloha čtvrti činí 15,11 km² a průměrná hustota je tak 13 540 obyvatel na km².

Nachází se zde řada známých a turisty oblíbených míst, jako je šintoistická svatyně Meidži, jedna z největších v Tokiu, která stojí uprostřed parku Jojogi. K této svatyni vede třída Omotesandó, nachází se poblíž stanice Haradžuku a je známa množstvím obchodů se značkovým oblečením, což tuto oblast činí centrem mladých Japonců a jejich amerikanizované kultury.

Známá křižovatka Center Gai (センター街; sentá gai) se nachází přímo před nádražím Šibuja a je údajně nejfrekventovanější křižovatkou na světě. Kromě čtyř standardních přechodů jsou zde ještě dva přechody diagonální, v daných intervalech je zastaven automobilový provoz ve všech směrech a masa chodců přechází najednou, často ignorujíc vyznačené přechody. Před hlavním východem z nádraží také stojí socha psa Hačikó, který mezi lety 1924–1935 den co den ve stejný čas čekal před nádražím na svého pána, i přes to, že ten zemřel již roku 1925. Získal si přezdívku „Věrný pes Hačikó“ a roku 1934 byla na jeho počest odhalena bronzová socha, která je dodnes využívána jako orientační bod a místo setkání především pro cizince: sochu psa Hačikó zná každý a tak se toto místo během víkendových odpolední stává nejvíce multikulturním bodem v Tokiu.