Šibeniční vrch (Lužické hory)

Šibeniční vrch korunovaný šibenicí je zakreslen v plánu z Jiřetína a okolí z roku 1745. Je zde nazván „das Gerich“. Jak byl používám ve starší době není doloženo. Jsou známé tři rozsudky smrti, o kterých v konečné instanci rozhodoval tzv. apelační soud v Praze. První rozsudek pochází ze dne 19. prosince 1724, a týká se Cathariny Gärtnerové, která měla být popravena mečem. Pro hrdelní svatokrádežní zločin byl odsouzen Friedrich Rauch. Ortel apelačního soudu v Praze, kterému byl případ postoupen soudem v Oudolu svatého Jiří zněl, že delikvent má být kvůli svému těžkému zločinu, jiným na postrach a za příklad, jemu samému pak zasloužený trest, provazem jej od života k smrti odpraviti a potom pod šibenicí spáliti. Poslední rozsudek smrti byl vynesen z důvodu lotrovství nad Georgem Ulbrichtem. Ten byl postižen těžším koncem. Nejdříve měl být před radnicí zašit do volské kůže, v ní vláčen na popraviště, tam mu měl kat zad vyříznout pruh kůže a konečně měl být od shora dolů kolem přiveden od života k smrti, jeho tělo vpleteno do kola a tak vyzvednuto do vzduchu. Za exekuci muselo město Jiřetín pod Jedlovou zaplatit 84 tolarů, 4 groše a 7 feniků.

Při jižním úbočí je vedena červeně značená turistická trasa k rozhledně na nedaleké Jedlové.[2]