Šibasaburó Kitasato

Šibasaburó Kitasato, japonsky 北里 柴三郎 (29. ledna 1853, Oguni – 13. června 1931, Tokio) byl japonský lékař a bakteriolog. Je spoluobjevitelem bakteriálního původce dýmějového moru. Objevil ho v Hongkongu v roce 1894, téměř současně s Alexandrem Yersinem a nezávisle na něm. V roce 1890 Kitasato a Emil von Behring společně v Berlíně oznámili objev séra k léčbě záškrtu. Von Behring za to v roce 1901 obdržel Nobelovu cenu, na Kitasata však Nobelův výbor zapomněl.

Kitasato Shibasaburō
Narození	29. ledna 1853 Oguni
Úmrtí	13. června 1931 (ve věku 78 let) Tokio
Místo pohřbení	Aojamský hřbitov
Alma mater	Tokijská univerzita
Povolání	biolog, profesor, lékař, bakteriolog a politik
Zaměstnavatel	Univerzita Keió
Ocenění	Řád vycházejícího slunce 1. třídy zahraniční člen Královské společnosti
Funkce	člen Sněmovny šlechticů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kitasato byl žákem Roberta Kocha na Berlínské univerzitě (1885-1891). V Berlíně pak nějaký čas pracoval, v roce 1891 se vrátil do Japonska a spoluzaložil zde Ústav pro studium infekčních nemocí. Když byl roku 1914 na příkaz vlády ústav inkorporován do Tokijské univerzity, Kitasato na protest odešel a založil si vlastní Kitasatův ústav. Ten se stal jádrem pozdější Kitasatovy univerzity. V roce 1921 založil firmu Sekisen Ken-onki na výrobu teploměrů (později přejmenována na Terumo Corporation). Byl také prvním děkanem lékařské fakulty na univerzitě Keio, prvním prezidentem Japonské lékařské společnosti a zasedal v horní komoře parlamentu, neboť byl v roce 1924 povýšen do šlechtického stavu s titulem danšaku (baron).