Šenovská pahorkatina

Šenovská pahorkatina je geomorfologická jednotka, okrsek Šluknovské pahorkatiny. Nachází se v severní části Česka ve Šluknovském výběžku. Její rozloha je 166 km² a nejvyšším vrcholem je Hrazený (608 m).[1]

Šenovská pahorkatina
Hrazený, pohled od Mikulášovic

Nejvyšší bod608 m n. m. (Hrazený)
Nejnižší bod293 m n. m. (Spréva ve Fukově)
Rozloha166 km²(na území Česka)
Střední výška417,5 m n. m.

Nadřazená jednotkaŠluknovská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Hrazenská pahorkatina, Mikulášovická pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Německo Německo
Hrazený
Horninylužický granodiorit, čedič, dolerit, lamprofyr
PovodíLabe
Souřadnice50°58′32″ s. š., 14°25′33″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní poměry

Šenovská pahorkatina je geomorfologický okrsek Šluknovské pahorkatiny o rozloze 166 km² s členitým reliéfem. Nachází se v západní, severní a částečně střední části Šluknovského výběžku. Severní, západní a část jižní hranice tvoří státní hranice s přesahem do sousedního Německa. Jižní hranice pokračuje po lužickém zlomu, údolím Mandavy a z Dolních Křečan pak údolími na sever až ke státní hranici v Jiříkově. Střední sklon území je 5°01' a střední nadmořská výška 417,5 m. Nejvyšším bodem je vrchol Hrazeného (608 m), nejnižším pak hladina Sprévy na státní hranici s Německem u bývalé obce Fukov (293 m). Převládající horninou je lužický granodiorit, jemně až středně zrnitý, biotitický. Ten doplňuje rumburská žula a méně četné průniky třetihorních výlevných vyvřelin, především čediče a příbuzných hornin, dále lamprofyr či dolerit. Územím prochází hlavní evropské rozvodí. K povodí Labe a úmoří Severního moře náleží vodní toky druhého řádu Vilémovský potok (Sebnice), Spréva a Křinice, k povodí Odry a úmoří Baltského moře patří Mandava. Krajina je středně zalesněná a náleží k 4.–5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukovému, respektive jedlo-bukovému). Původní lesní porosty se dochovaly jen ojediněle, převládají smrkové monokultury s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies), doplněným bukem lesním (Fagus sylvatica), jedlí bělokorou (Abies alba) či modřínem opadavým (Larix decidua). Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak v rozpětí 700–800 mm. Na jih území zasahuje Chráněná krajinná oblast Labské pískovce.

Vrcholy

Výběr zahrnuje pojmenované vrchy s nadmořskou výškou nad 400 m.

Geomorfologické členění

Geomorfologický okrsek Šenovská pahorkatina se dělí na dva podokrsky:[2][3][4][5]

Odkazy

Reference

  1. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.
  2. GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. S. 9.
  3. Geomorfologické jednotky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
  4. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.
  5. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.

Literatura

  • DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
  • GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3.
  • KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s.
  • MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.