Šedivec

Nedaleko obce, při silnici na Žamberk se nachází obora s leknínovým jezírkem. Toto území je opředeno řadou tajemství. V oboře se údajně měl nacházet lovčí zámeček spolu s kaplí Máři Magdaleny, vystavěnou v roce 1742 majitelem panství Janem Václavem Ignácem Bredou. Jeho syn Jan Nepomuk zde prý velmi rád pobýval a strojil radovánky, k nimž zval i sousedy z města, zejména krásné pohlaví. V kapli se držela slavná pouť, k níž se scházelo velké množství lidu. Jelikož svým rozmařilým životem přicházel hrabě do dluhů, dala jeho manželka podle pověsti za nepřítomnosti hraběte zámeček rozbořit. Nic z uvedených událostí se nepodařilo potvrdit z archivních pramenů, avšak tento lovecký zámeček „Jagdschloss“ v Oboře (katastrálně v místě bývalého lukavického č. p. 235) je zaznamenán na vojenském mapování z roku 1764.

Stavba kostela s hřbitovem byla započata v roce 1895 především z důvodu snadnějšího pohřbívání, protože do té doby se pochovávalo na vzdálený hřbitov na Orlici. Nejprve byl zřízen obcí šedivskou vlastní hřbitov, který byl odevzdán veřejnosti 23. září 1895 a posvěcen od faráře Václava Tejkla 13. října 1895. Následně byla stavěna na obecní náklady hřbitovní kaple, tzn. současný kostel. Cihly se vozily z Jankovické cihelny u Kyšperka a každý pomáhal, jak mohl. Zaplaceno dostávali jen cizí řemeslníci, domácí pracovali zdarma.

Základní kámen byl položen 23. května 1897 a posvěcení dokončeného kostela vykonal biskupský vikář a kyšperský farář P. Václav Tejkl 30. října 1898.

Hlavní oltář zakoupila obec v České Třebové u firmy Voleský. Tři velké obrazy na hlavním oltáři a po stranách (Nanebevzetí P. Marie, Svatá rodina, P. Marie Lurdská), jsou dílem malíře Jana Umlaufa z Kyšperka, varhany pro kostel byly získány v roce 1900 darováním z kostela kunčického, kam byly pořizovány nové varhany od firmy Emanuel Petr, Žižkov. Kazatelnu vyrobil truhlář Antonín Matouš ze Šedivce, křížek na věži je od firmy Černohous z Jablonného n. O. Různými dobrodinci byla darována též řada dalších předmětů.[3]