Šarlota Kateřina de La Trémoille

Šarlota Kateřina se narodila jako nejmladší z dětí Ludvíka III. de La Trémoille a Jany z Montmorency, vévody a vévodkyně z Thouars, členů dvou nejstarších a nejmocnějších francouzských rodin. Rodina jejího otce, La Trémoïlles, držela u francouzského dvora postavení zahraničního knížete a její otec byl věrný rodu Valois. Její dědeček vévoda Anne de Montmorency byl zajat s králem Františkem v bitvě u Paviev únoru 1525.

Mezi sedmnáctým a osmnáctým rokem se Šarlota na zámku Taillebourg po konverzi z katolické na protestantskou víru 16. března 1586 provdala. Jejím manželem se stal o šestnáct let starší vdovec, kníže Jindřich I. Bourbon-Condé, syn knížete Ludvíka I. de Condé a Eléanor de Roye. Jindřich byl jedním z nejvýznamnějších mužů království, a to jak jako vojenský vůdce Hugenotů, tak také jako, po nástupu jeho bratrance na francouzský trůn jako Jindřicha IV., předpokládaný dědic a první princ královské krve. Pár se po svatbě usadil v Condého domě v Saint-Jean-d'Angély na jihozápadě Francie.

V rámci svého věna 20.000 écus d'or a roční příspěvek 4.000 livrů přinesla Šarlota do rodu Bourbonů řadu nemovitostí, které pomohly vyrovnat dluhy rodiny jejího manžela.

Rok a šest týdnů po svatbě Šarlota porodila dceru Eleonoru, která se v roce 1606 stala sňatkem s nejstarším synem Viléma I. Oranžského oranžskou kněžnou. Šarlotin manžel, který byl v září 1587 zraněn v bitvě u Coutras, se zotavoval v Saint-Jean-d'Angély, když 3. března 1588 náhle zemřel. Pitva prokázala, že mohl být otráven, a protože byla v té době asi tři měsíce těhotná, měla Šarlota potenciální motiv a byla zatčena za vraždu, stejně jako sluha Condého domácnosti jménem Brillant, který byl po mučení zabit. Ve věži zámku v Saint-Jean-d'Angély porodila 1. září 1588 syna, který dostal jméno Jindřich. Vyslýchaná a k smrti odsouzená Šarlota se proti rozsudku odvolala u Parlement de Paris, ale zůstala pod pečlivým dohledem uvězněna.

V roce 1592 se stále bezdětný král Jindřich IV. rozhodl uznat Šarlotina syna jako svého legitimního, předpokládaného dědice a jako kmotr dítěte zařídil, aby byl pokřtěn hugenotskými obřady, ale poté bezodkladně odveden do opatství Saint-Germain-en-Laye, aby byl navzdory kalvinismu rodu Condé vychován jako katolík. Mladý Jindřich zůstal po králově konverzi ke katolictví v roce 1593 předpokládaným dědicem trůnu až do roku 1601, kdy se králi narodil manželský syn, budoucí král Ludvík XIII.

Po šesti letech věznění byla Šarlota propuštěna a v srpnu 1595 parlamentem ospravedlněna. V roce 1596 se vzdala kalvinismu, stala se opět katoličkou a bylo jí umožněno usadit se v Paříži. U dvora její syn držel pozici prvního prince královské krve.

Šarlota Kateřina de La Trémoille zemřela 29. srpna 1629 ve věku 60 nebo 61 let v Paříži. Pohřbena byla v kostele opatství Sainte-Claire de l'Ave Maria nedaleko Hôtelu de Sens v Paříži.

Z dvouletého manželství s knížetem z Condé se jí narodily dvě děti, přičemž syn se narodil až po otcově smrti:

• Eleonora Bourbonská (30. dubna 1587 – 20. ledna 1619)
• Jindřich II. Bourbon-Condé (1. září 1588 – 26. prosince 1646)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte Catherine de La Trémoille na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šarlota Kateřina de La Trémoille na Wikimedia Commons