Šang Lu

Šang Lu
Šang Lu
	Portrét Šang Lua v oficiální róbě
první velký sekretář
	Ve funkci:; 1475 – 1477
Panovník	Čcheng-chua
Předchůdce	Pcheng Š’
Nástupce	Wan An
velký sekretář
	Ve funkci:; 1467 – 1477
Panovník	Čcheng-chua
velký sekretář
	Ve funkci:; 1449 – 1457
Panovník	Ťing-tchaj
Narození	16. března 1414[1] ; Čchun-an (Chang-čou, provincie Če-ťiang)
Úmrtí	17. srpna 1486[1]
Národnost	Chan
Rodiče	Shang Zhongxuan a Jie Shi(Mother of Shanglu)
Alma mater	ťin-š’ (1445)
Náboženství	konfucianismus
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šang Lu (čínsky pchin-jinem Shāng Lù, znaky zjednodušené 商辂, tradiční 商輅; 16. března 1414 – 17. srpna 1486),[1] byl politik čínské říše Ming. Císař Ťing-tchaj ho na podzim 1449 jmenoval velkým sekretářem, roku 1457 ho nový císař Jing-cung poslal do výslužby. Po deseti letech ho císař Čcheng-chua povolal zpět do sekretariátu, přičemž od roku 1475 zastával pozici prvního velkého sekretáře. Po konfliktu s eunuchem Wang Č’em roku 1477 odešel ze státních služeb.

Jméno

Šang Lu používal zdvořilostní jméno Chung-caj (čínsky pchin-jinem Hóngzài, znaky zjednodušené 弘载, tradiční 弘載) a pseudonym Su-tching (čínsky pchin-jinem sùtíng, znaky 素廷). Obdržel posmrtné jméno Wen-i (čínsky pchin-jinem Wényì, znaky 文毅, „Kultivovaný a rozhodný“).

Život

Šang Lu se narodil 16. března 1414, pocházel z okresu Čchun-an z okolí města Chang-čou v provincii Če-ťiang.[1] Studoval konfucianismus, úřednickými zkouškami prošel vynikajícím způsobem – byl první v provinčních (1435), metropolitních i palácových (obojí 1445) zkouškách, jako jediný učenec za tři staletí trvání říše Ming.[pozn. 1] Po zkouškách se stal členem akademie Chan-lin.[1]

V září 1449 upadl císař Jing-cung do mongolského zajetí, novým císařem se stal Ťing-tchaj, který jmenoval i nové velké sekretáře: Šang Lua a Pcheng Š’a (nejlepšího v palácových zkouškách 1448). Ve funkci zůstal po celou dobu vlády Ťing-tchaje.[1] Začátkem roku 1457, po převratu, kterým se k moci vrátil Jing-cung, jeden z vůdců nového režimu Š’ Cheng žádal odvolání dekretů minulého císaře za poslední rok. Šang Lu rozhodně odmítl,[3] načež byl jako spojenec ministra Jü Čchiena, silného muže Ťing-tchajova režimu, odsouzen k smrti. Rozsudek však císař Jing-cung zrušil a nechal ho žít v rodném okrese jako obyčejného poddaného.[1]

Po deseti letech, roku 1467, ho císař Čcheng-chua opět povolal do úřadu velkého sekretáře a po smrti kolegy Pcheng Š’a roku 1475 postoupil na jeho místo prvního velkého sekretáře. V čele velkých sekretářů stál pouze dva roky.[3] Roku 1477 totiž společně s ministrem vojenství Siang Čungem zaútočil na eunucha Wang Č’a, stojícího v čele útvaru tajné policie zvaného Západní křídlo a viněného ze zneužívání pravomocí a zatýkání a mučení nevinných. Císař se postavil na stranu Wang Č’a a odvolal jeho kritiky, včetně Šang Lua.[4]

Šang Lu byl obdivován pro své znalosti, stejně jako pro prostotu života, toleranci a rozhodnost.[5] Respekt si získal zejména odvahou a rozhodností, které ho dvakrát stály postavení.

Zemřel 17. srpna 1486,[1] za své zásluhy obdržel posmrtné jméno Wen-i, „Kultivovaný a rozhodný“.[3]

Odkazy

Poznámky

Své výjimečné postavení nejúspěšnějšího kandidáta si žárlivě střežil. U palácových zkoušek roku 1477 měli dva kandidáti – Wang Ao a Liou Ťien – šanci na stejný úspěch, tři prvenství, ale Šang Lu v čele zkušební komise ovlivnil jejich hodnocení (zkoušky v této fázi nebyly anonymní).[2]

Reference

GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1, ISBN 023103833X. S. 1161. (anglicky) [Dále jen Goodrich].
ELMAN, Benjamin. A Cultural History of Civil Examinations in Late Imperial China. London: Univ. of California Pr., 2002. ISBN 0-520-21509-5. S. 385–386.
Goodrich, s. 1162.
Goodrich, s. 301.
TSAI, Shih-shan Henry. The eunuchs in the Ming dynasty. Albany: State University of New York Press, 1996. 290 s. Dostupné online. ISBN 0-7914-2687-4. S. 115. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[3] Své výjimečné postavení nejúspěšnějšího kandidáta si žárlivě střežil. U palácových zkoušek roku 1477 měli dva kandidáti – Wang Ao a Liou Ťien – šanci na stejný úspěch, tři prvenství, ale Šang Lu v čele zkušební komise ovlivnil jejich hodnocení (zkoušky v této fázi nebyly anonymní).[2]

[goodrich_1161-1] GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1, ISBN 023103833X. S. 1161. (anglicky) [Dále jen Goodrich].

[elman_385_386-2] ELMAN, Benjamin. A Cultural History of Civil Examinations in Late Imperial China. London: Univ. of California Pr., 2002. ISBN 0-520-21509-5. S. 385–386.

[goodrich_1162-4] Goodrich, s. 1162.

[goodrich_301-5] Goodrich, s. 301.

[tsai_115-6] TSAI, Shih-shan Henry. The eunuchs in the Ming dynasty. Albany: State University of New York Press, 1996. 290 s. Dostupné online. ISBN 0-7914-2687-4. S. 115. (anglicky)