Šalvěj skvostná

Salvia elegans je v přirozených podmínkách keř dorůstající do výšky až 1–1,5 metru, s kořeny vytvářejícími pod zemí velké trsy. Bledě žlutozelené listy jsou křižmostojné, vejčité, řapíkaté, s vyniklou žilnatinou a pokryté jemnými chlupy. Celá rostlina produkuje silice, jejichž aroma je podobné ananasu či mandarinkám. Začátkem podzimu vytváří četné vzpřímené lodyhy nesoucí květy. Ty jsou šarlatově červeně zbarvené a rostou v lichopřeslenech na dlouhém květenství, které rozkvétá postupně a vydrží kvést po dlouhou dobu. Květy jsou 2–3 cm dlouhé a mají charakteristický tvar s dlouhou korunní trubkou a málo členěným horním i spodním pyskem. Z květů daleko vyčnívá čnělka s dvouklanou bliznou a dvojice fertilních tyčinek.

Květy jsou atraktivní pro opylovače, zejména kolibříky a motýly, kteří v nich nalézají bohatý zdroj nektaru. Ve středním Mexiku bylo zjištěno, že tato šalvěj je jednou ze tří nejnavštěvovanějších druhů rostlin, co se týče kolibříků.[3]

Roste v podrostu madreanských a mezoamerických lesů v Mexiku, v nadmořských výškách mezi 1800 a 2700 m. Jedná se o světlé, druhově bohaté subtropické lesy, jejichž stromové patro je tvořeno především borovicemi a duby, ve vyšších polohách jedlemi.

Je to rostlina krátkého dne. Období květu začíná v časném podzimu a v oblastech, kde není mráz, může kvést až do jara. Odrůda 'Honeymelon' kvete spíše na začátku léta než na podzim.[4] Rostlina snáší pokles teplot pouze k −4 až −7 °C, což odpovídá klimatické zóně 9a; v mrazu rostlina odumře až k zemi, na jaře může znovu obrazit. Škodlivá a potenciálně smrtící je pro ni také přílišná zimní vlhkost.[4][5]

V chladnějších podmínkách včetně ČR je pěstována pouze jako letnička, popřípadě v přenosných nádobách s možností přečkat zimu na chráněném místě. Vyžaduje lehkou, propustnou, ideálně písčitohlinitou, humózní půdu, stálou přiměřenou vlhkost a chráněné slunné či polostinné stanoviště. Množit ji lze semeny nebo řízkováním polovyzrálých výhonů.[6]

Účinné látky této šalvěje se skládají především ze silic, z kyseliny kávové a jejích derivátů, jako je kyselina rozmarýnová a kyseliny salvianolové a flavonů.[7]

• 
  Detail květů
• 
  Olistění
• 
  Habitus celé rostliny na záhoně
• 
  V kbelíkové výsadbě

Listy a květy této šalvěje jsou jedlé, lze je využívat k ochucení nápojů, salátů, likérů, dezertů, džemů apod. Sušené mohou být součástí vonných a čajových směsí a potpourri. Rostlina se používá v mexické tradiční medicíně, zejména při úzkosti a hypertenzi, též při nachlazení, bolestech hlavy, zubů a v krku.[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salvia elegans na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šalvěj skvostná na Wikimedia Commons