Šahr-i Suchte

Lokalita leží 57 km jižně od města Zabol v Sístánské pánvi jižně od řeky Hilmand v nadmořské výšce necelých 500 metrů. Šahr-i Suchte se nachází poblíž silnice Zahedán – Zabol, zhruba 18 kilometrů západně od afghánsko-íránské státní hranice.[2]

Existence sídla z doby bronzové souvisí s civilizacemi na území Íránu v prehistorickém období, které byly nezávislé na starověké Mezopotámii. Podle výzkumů sídlo na křižovatce obchodních cest bylo založeno v době kolem roku 3200 př. n. l. a zaniklo kolem roku 1800 př. n. l.[1] Okolnosti vzniku a následného pádu města Šahr-i Suchte, které bylo zřejmě městským státem, zatím nebyly objasněny.

První archeologické výzkumy zde prováděl maďarsko–britský archeolog Aurel Stein, který tuto lokalitu objevil na začátku 20. století. V letech 1967–1978 zde prováděli rozsáhlé vykopávky pracovníků Íránského centra archeologických studií a italského archeologického ústavu Istituto italiano per l'Africa e l'Oriente (IsIAO).[3] V dalších letech se výzkumem lokality zabývali také odborníci z Organizace národního kulturního dědictví, lidové tvorby a turizmu Íránu. Většina archeologických nálezů pochází z období let 2700–2300 př. n. l. Tyto nálezy mj. jsou dokladem, že přes Šahr-i Suchte procházely trasy starověkých cest, spojujících Mezopotámii s územím Íránu a dále s Indií a Čínou. Podle výzkumů město prošlo čtyřmi etapami rozvoje civilizace a bylo třikrát vypáleno.

Tzv. Spálené město bylo popsáno jako nejrozsáhlejší íránská prehistorická lokalita. Centrální území, které je pod ochranou UNESCO, má rozlohu 275 ha a přilehlé ochranné pásmo činí 2 200 ha.[1] Na tomto území se nachází také hřbitov s 20 000–40 000 hroby. V okruhu zhruba 12 km kolem města byly nalezeny pozůstatky 166 satelitních vesnic.[4] V širším okruhu bylo identifikováno celkem 330 vesnic a íránští archeologové vyslovili domněnku, že v případě prozkoumání dalších pahorků na přilehlém území může být objeveno až 1500 podobných menších sídel.[4]

• 
  Nekropole v Šahr-i Suchte
• 
  Zbytky 4 500 let starých textilií
• 
  Pohár z poloviny 3. tisíciletí př. n. l.
• 
  V jednom z hrobů
• 
  Uprostřed vykopávek