Šášeň lodní

Šášeň lodní (Teredo navalis) je mořský mlž, který žije na ponořeném dřevě (molech, kůlech, lodních vracích). Původně pochází z Atlantského oceánu, ale rozšířil se po celé severní polokouli, kde se vyskytuje v mírných až tropických mořích do hloubky 150 m. Z toho důvodu existuje celá řada latinských synonym, např.: T. japonica, T. novangliae, T. sinensis.

Šášeň lodní
Šášeň lodní
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	měkkýši (Mollusca)
Třída	mlži (Bivalvia)
Řád	Pholadida
Čeleď	šášeňovití (Teredinidae)
Rod	Teredo (Teredo)
Binomické jméno
Teredo navalis Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šášeň je hnědý až načervenalý podlouhlý mlž, připomínající červa. Většinou je dlouhý okolo 20 cm, ale může dorůst až do 50 cm, v průměru měří 1 cm. Šášeň nemá pevnou vápenitou schránku, místo ní má na hlavě dvě trojúhelníkové destičky o velikosti asi 2 cm. Tyto destičky používá k vrtání chodeb ve dřevě. Dokáže vyvrtat díru až 60 cm dlouhou o průměru 1 cm. Šášeň vylučuje sekret, který pokrývá vnitřek vyvrtané chodby. Později ztuhne a je možné najít vápenité trubičky.

Původ šášně je patrně v severovýchodním Atlantiku, odkud se díky lodní dopravě rozšířila po celém Atlantiku, Baltském moři, Středozemním moři i východním Pacifiku. Šášni vyhovuje spíše slaná voda, ale může přežít i v brakické vodě (5 ppt).

Šášeň bývala postrachem námořníků, protože vrtá díry ve dřevě. Každá loď musela být čas od času vytažena na souš a vyspravena. V roce 1731 došlo v Nizozemí k povodni, k níž přispěly i vetché hráze poničené šášněmi.

Vývoj trvá asi 5 týdnů. Z vajíček se vylíhnou larvy, které asi 2–3 týdny plavou volně v moři. Mladé šášně jsou hermafroditi, později se odliší pohlaví, nejprve se vyvíjí samčí jedinci, později se stávají samičími. Šášeň se dožívá jednoho až tří let. U Filipín byl objeven druh požírající i kameny. Zřejmě z nich vstřebává minerální látky. Měří 15 cm.[1][2]