Řepík lékařský

Květ

Plody řepíku lékařského

Roste ve velké části Evropy, v jihovýchodní Asii a Severní Americe, v Mexiku. Řepíku lékařskému se daří jak v podhorských oblastech, tak v nížinách, na okraji lesů a pastvin, ale i v oblastech se středomořským podnebím, zejména v otevřených lokalitách, kde je suché a slunečné stanoviště.

Řepík byl používán k magii a léčení již od dob Plinia staršího. V magii sloužil řepík k ochraně a odvrácení záporných energií, zahánění duchů.[1] V lidovém léčitelství byly řepíkem léčeny střelné rány z muškety a čarodějnictví.

Bylo doporučováno použití řepíku jako lék na mužskou impotenci, vařený v mléce by měl být schopen způsobit, aby muž byl „dostatečně mužný“, ale také je uváděno, že při vaření ve velšském pivu má opačný efekt.[2] V tradiční fytoterapii byl doporučen jako lék na nespavost, často byl součástí bylin v polštářích. Také existovala pověra, že dokáže vytahovat třísky.

Moderní herbalisté řepík předepisují na poruchy ledvin, jater, močového měchýře, a syndrom podrážděných střev. Je mírné svíravý. Pomáhá při žlučníkových obtížích, má protizánětlivé a vysušující účinky. Řepík je vhodný i pro nejmenší děti, často se používá k léčbě „novorozeneckého a kojeneckého akné“.