Gregor Wolný

Gregor Thomas Joseph Wolný OSB (česky Řehoř Tomáš Josef Volný) (20. prosince 1793 Příbor[1] – 3. května 1871 Rajhrad[2] [3]) byl benediktýn, historik, topograf, spisovatel a středoškolský učitel.

Gregor Thomas Wolny
Řehoř Wolný
Narození20. prosince 1793
Příbor
Moravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí3. května 1871 (ve věku 77 let)
Rajhrad
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníRajhrad
NárodnostČeši
Povoláníspisovatel, historik, pedagog a topograf
Nábož. vyznáníkatolická církev
Citát
„Nenarodil jsem se pro sebe sama, nýbrž mnohem více pro vlast.“
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 20. prosince 1793 v Příboře v domě č. 107 coby syn soukeníka Josefa Wolného a Kateřiny, dcery obuvníka Martina Krause. Téhož dne byl pokřtěn jako Tomáš Josef.

Po čtyřech letech strávených na piaristickém gymnáziu v Příboře přestoupil v roce 1810 do Brna, kde svá humanitní středoškolská studia následujícího roku dokončil. Poté se na přání své matky přihlásil do kněžského semináře v Olomouci, odkud ale poměrně záhy (tj. v říjnu 1812) přestoupil do Brna.

Dne 9. března 1816 se stal novicem rajhradského benediktinského opatství [3] a přijal řeholní jméno Gregor (Řehoř). Slavné řeholní sliby složil 18. ledna 1818 do rukou opata Augustina Antonína Kocha OSB.

Po vysvěcení na kněze, které přijal z rukou brněnského biskupa Msgre Václava Urbana Stufflera dne 29. března 1818 u sv. Michala v Brně, se ujal duchovní správy v Dolních Kounicích, ale už v roce 1819 byl ustanoven profesorem filologie a historie na lyceu v Brně.[3] Mezi jeho studenty patřili např. historik a politik Christian d'Elvert, historik a sekretář nejvyššího soudu Jan Jakub Czikann, či moravský zemský historiograf P. Beda Fr. Dudík OSB.

V letech 1826, 1827 a 1829 vydal „Taschenbuch für Geschichte Mährens und Schlesiens“, roku 1829 „Geschichte des Benediktiner – Stiftes Raigern in Mähren“ a v roce 1830 vyšla jako pomůcka k výuce „Lehrbuch der allgemeinen Welgeschichte“. Ovšem již ve stejné době pracoval na svém celoživotním díle „Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert“, které vycházelo tiskem v letech 1835 až 1842.

Často si dopisoval s místními úřady po celé Moravě, aby zjistil údaje z kronik, a také se zajímal o stav místních památek. Velkou část Moravy poznal prostřednictvím pěších výletů osobně. Byl též mecenášem církevního umění (např. v roce 1843 nechal svým nákladem podle tehdejšího barokního hlavního oltáře brněnského dómu zhotovit hlavní oltář hostýnského poutního kostela, který sloužil svému účelu až do roku 1933).[4]

Od roku 1847 se v rajhradském opatství stal podpřevorem a na krátký čas rovněž novicmistrem.

Třináct let po vydání posledního svazku „Die Markgrafschaft Mähren,... “ začalo vycházet druhé jeho velké topografické dílo, jež je i jeho dílem posledním: „Kirchliche Topografie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften“, tj. Církevní topografie Moravy. Pět svazků 1. oddílu (Olomoucká arcidiecéze) vyšlo v letech 1855 - 1863, souběžně čtyři svazky 2. oddílu (Brněnská diecéze) 1856 - 1861. Roku 1866 vydal autor ještě souhrnný rejstřík (General-Index) pro všech devět svazků (za rejstříkem se v této knize nachází též něco málo dodatků k jednotlivým svazkům 2. oddílu).

Zemřel 3. května 1871 v Rajhradě. Pohřben byl v řádovém hrobě č. 31 na rajhradském hřbitově.

Za své vědecké práce byl v odborném světě oceněn např. čestným doktorátem na Karlo - Ferdinandově univerzitě a byl členem v mnoha vědeckých spolcích (např. v Historickém spolku Štýrska, Korutan a Kraňska či v Nordické společnosti starožitností v Kodani).

Dílo
  • Taschenbuch für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 1–3, Brünn, J.G. Trassler 1826–29
  • Geschichte des Benediktiner Stiftes Raygern in Mähren : ein zum Theil verbesserter Abdruck des gleichbenannten Aufsatzes im III. Jahrgange des Taschenbuches für die Geschichte Mährens und Schlesiens in Verbindung mit mehreren Geschichts-Freunden, Prag 1829
  • Die königliche Hauptstadt Brünn und die Herrschaft Eisgrub, sammt der Umgebung der Letztern, Brünn, 1836
  • Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, 7 sv., Brünn, K. Winiker 1835–1842. Druhé vydání: 1846.
  • Die Wiedertäufer in Mähren, Wien [1850].
  • Excommunication des Markgrafen von Mähren Prokop und seines Anhanges im Jahre 1399, und was damit zusammenhängt : ein Beitrag zur Kirchengeschichte von Mähren, Prag 1852.
  • Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866.
  • Die Korrespondenz, Brünn 1895.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. † Řehoř Tomáš Volný. Opavský Týdenník. 13. 5. 1871, roč. 2, čís. 19, s. 7. Dostupné online.
  4. KOZLOVÁ, Olga. Obrazy z dějin Hostýna. první. vyd. Bystřice pod Hostýnem: město Bystřice pod Hostýnem, 2008. 118 s. ISBN 978-80-904117-1-5. S. 47, 65–66.

Literatura
  • JORDÁNKOVÁ, Hana; MAŇAS, Vladimír; SULITKOVÁ, Ludmila. Řehoř Wolny (1793–1871), rajhradský benediktin a jeho přispění k obecné a církevní topografii Moravy. Studia Historica Brunensia. 2021, roč. 68, čís. 1, s. 99–114. Dostupné online [cit. 2021-11-04]. ISSN 1803-7429. DOI 10.5817/SHB2021-1-6.
  • CEKOTA, Vojtěch. Církevní tematika v místopise. In: Historica – Sborník prací historických. 1998, sv. 16, č. 28, s. 149–151. [Vyšlo 1999.]
  • KINTER, Maurus. Vitae monachorum qui ab anno 1916 in monasterio O.S.B. Raihradensi in Moravia professi in Domino obierunt. Brno 1908, s. 119 - 125.
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.

Související články

Novokřtěnectví

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.