Řazení výběrem

Budeme uvažovat o vzestupném řazení. Seřazenou část budeme mít vlevo a vždy budeme hledat minimum z neseřazené části. Analogicky opačně se tento princip může aplikovat pro sestupné řazení.

1. Rozdělíme si posloupnost na seřazenou a neseřazenou část
2. Najdeme prvek s nejmenší hodnotou v neseřazené části posloupnosti
3. Zaměníme ho s prvkem na první pozici neseřazené části
4. První prvek neseřazené části zahrneme do seřazené části a zároveň neseřazenou část zmenšíme o 1 prvek zleva
5. Zbytek posloupnosti se uspořádá opakováním kroků 2 až 5 pro zbylou neseřazenou část

Algoritmus není stabilním (může změnit pořadí u prvků se shodným klíčem).

Je to dáno tím, že se prohazují nesousední prvky. Například pokud uvážíme množinu ${\displaystyle M=\{3_{1},2,3_{2},1\}}$, tak nám ji algoritmus seřadí jako ${\displaystyle M=\{1,2,3_{2},3_{1}\}}$. Zde je jasně vidět, že algoritmus prohodil prvky ${\displaystyle \{3_{1}\}}$ a ${\displaystyle \{3_{2}\}}$, což stabilní algoritmus řazení neudělá.

Řazení výběrem je možno implementovat i stabilně, pokud se místo záměny prvků použije přesunutí nalezeného nejmenšího prvku na příslušné místo, k tomu je ovšem potřeba použití datové struktury s rychlým vkládáním a odstraňováním, například spojový seznam, jinak výrazně zhorší výkonnost algoritmu.

Příklad v jazyce C:

void selectionSort(int data[], int count)
{
	int i, j, mi, tmp;
	for (i = 0; i < count - 1; i++) {
		/* najdeme minimum */
		mi = i;
		for (j = i+1; j < count; j++) {
			if (data[j] < data[mi]) {
				mi = j;
            }
        }
		/* vyměníme data[i] a data[mi] */
		tmp = data[i];
		data[i] = data[mi];
		data[mi] = tmp;
	}
}