Řasnatka fialovomléčná

Plodnice - apothecium[1] jsou 10–25 mm velké, zprvu miskovité nebo číškovité, později až ploše rozložené. Někdy jsou nepravidelně zprohýbané, s absentující nebo nevýraznou zakrnělou stopkou, šedomodrým až hnědofialovým hladkým rouškem a šedohnědou až červenale hnědou, jemně vločkatou vnější částí. Dužina je 1–2 mm tlustá bez výraznější vůně i chuti. Vyznačuje se křehkou konzistencí a na poraněných místech roní bělavě modrou tekutinu, jež se rychle zbarvuje do modra. (podobná řasnatka modrofialová – Peziza irina neroní žádné mléko) Záměna je možná za řasnatku tmavohnědou, (Peziza badiofusca),[2][3] která je celkově tmavší, její rouško je méně namodralé a dužina není tak bohatá na mléko.

Řasnatka modromléčná roste od června do listopadu v lesích, luzích a parcích, nejčastěji pod buky, habry, duby a javory, někdy i pod smrky. Většinou vyrůstá na humózních půdách, někdy i na pilinách a zetlelém dřevě, zejména tlejících kmenech. Vyhledává teplejší, k jihu exponované polohy. Vyskytuje se v nížinném až horském vegetačním stupni, většinou v polohách od 200 do 600 m.n.m.

Patří k nejedlým houbám. Je zařazena v Červeném seznamu hub jako kriticky ohrožený druh.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu řasnatka modromléčná na Wikimedia Commons