Římskokatolická farnost Spálov

Římskokatolická farnost Spálov je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Farnost ve Spálově je poprvé připomínána roku 1408, následně však o ní chybějí zprávy. Za reformace byla evangelická a v letech 1598 až 1624 jsou zde doloženi evangeličtí kazatelé, po roce 1624 však podlehla protireformaci a po krátkodobé administraci z farnosti Potštát (1624–1631) a farnosti Odry (1631–1634) byla od roku 1634 znovu obsazena římskokatolickými kněžími.[1][2][3]

Patronát farnosti patřil již od středověku trvale vrchnosti, tj. majitelům panství Potštát resp. statku Spálov.[1]

V roce 1859 žilo ve farnosti 2668 římských katolíků (vedle pěti židů).[1] V roce 1930 žilo ve farnosti 1907 obyvatel, z čehož 1876 (98 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[4]

Obvod farnosti tvoří zřejmě již od středověku, a nejpozději od znovuzřízení katolické farnosti roku 1634, dosud městys Spálov a vesnice Luboměř s osadou Heltínov.[1][5] Někdy uváděná zmínka o farnosti v Luboměři k roku 1408[6] se týká zřejmě Luboměře pod Strážnou.[7]

Farnost Spálov patřila v 17. století k děkanátu Lipník nad Bečvou, od roku 1731 do roku 1962 k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[8][9]

Farním kostelem je kostel svatého Jakuba Většího (Staršího). Jedná se o renesanční kostel z konce 16. století, věž a vnitřní vybavení jsou barokní z konce 18. století.[1][10][11] Vedle toho se na území Spálova nachází poutní místo Panny Marie ve Skále (Maria-Stein).[12] Kdysi se konaly bohoslužby též v zámecké kapli.[1]

Vedle farního kostela se bohoslužby konají rovněž ve filiálním kostele svatého Vavřince v Luboměři, což je pozdně barokní stavba z roku 1777;[13][14] a v Heltínově v kapli Nejsvětější Trojice z roku 1800.[15][16]