Římskokatolická farnost Pustějov

Římskokatolická farnost Pustějov je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Pustějov patřil odedávna k farnosti Kujavy.[1][2] Roku 1678 zde byl nákladem obce a vrchnosti, fulneckého augustiniánského kláštera, vystavěn barokní filiální kostel svaté Máří Magdalény.[1] Obec u něho chtěla založit farnost, zejména poté, co značný obnos na její zřízení odkázal roku 1768 zdejší rodák a farář v Křižanově František Hanl, jednání však vázla na finančních podmínkách. Nakonec byla v Pustějově založena samostatná duchovní správa až v rámci josefinských reforem církevní správy. Tehdy byl augustiniánský klášter ve Fulneku zrušen a panství – včetně správy Hanlova odkazu – převzala náboženská matice, která v Pustějově roku 1784 zřídila lokální kuracii.[1] Ta byla roku 1868 povýšena na farnost.[2]

Patronát farnosti vykonávala nejprve náboženská matice, avšak jakožto pozemková vrchnost. Proto s prodejem panství roku 1825 přešel na světské držitele panství Pustějov (spojeného s panstvím Fulnek).[1]

V roce 1836 ve vsi a ve farnosti žilo 1167 obyvatel, vesměs římských katolíků.[3] V roce 1859 to bylo 1166 římských katolíků a tři židé.[1] V roce 1900 zde žilo 1012 římských katolíků, jedna protestantka a deset židů.[4] V roce 1930 žilo ve farnosti 939 obyvatel, z čehož 900 (96 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[5]

Farním kostelem je kostel svaté Máří Magdalény, původně barokní z roku 1678, v letech 1889–1890 zásadně přestavěn v historizujícím stylu.[6][4]

Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od svého založení a spolu s ním náležela do roku 1996 k arcidiecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.[7]

Jedinou obcí náležející k farnosti byla vždy vesnice Pustějov.[1][8]

Od roku 1961 je farnost spravována excurrendo: až do roku 2009 v Pustějově působil farář z Hladkých Životic. V současnosti (2013) farnost spravuje excurrendo Martin Sodora, kněz z Bílovce.[9]