Římskokatolická farnost Bošilec

V roce 1352 je v Bošilci doložena plebánie. Ta později v důsledku třicetileté války (konkrétně v roce 1635) zanikla a Bošilec byl přifařen k Veselí nad Lužnicí. K obnovení farnosti došlo v roce 1703. Koncem 18. století byla do kostela instalována pozoruhodná kazatelna, typově vycházející ze starozákonního příběhu o proroku Jonášovi v břiše velké ryby (řečniště kazatelny je tvořeno jakoby otevřenou tlamou velryby). Tato kazatelna byla původně součástí zařízení poutního kostela sv. Barbory poblíž Majdaleny, který byl zrušen. Jedná se o jedinou kazatelnu tohoto typu na jihu Čech.

Součástí inventáře kostela byla také socha Bošilecké Madony, pocházející ze 16. století. Farnost sochu v roce 1926 prodala Ředitelství státní sbírky starého umění. Obnos, utržený za sochu, byl tehdejším bošileckým farářem Janem Šimánkem věnován na zakoupení kostelního zvonu. Socha Bošilecké Madony se z této sbírky později ztratila a je považována za nezvěstnou.

Farnost Bošilec přestala být po polovině 20. století obsazována sídelním duchovním správcem. Je administrována ex currendo ze Ševětína.

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb

Fotografie	Kostel	Místo	Bohoslužba		Poznámka
	Kostel sv. Martina	Bošilec	neděle	11.30 (střídavě Mše svatá a bohoslužba slova)	farní kostel
	Kaple sv. Václava	Dynín	neslouží se pravidelně		obecní kaple
	Kaple	Lhota	neslouží se pravidelně		obecní kaple
	Kaple	Ponědrážka	neslouží se pravidelně		obecní kaple
	Kaple	Sedlíkovice	neslouží se pravidelně		obecní kaple

• Profil farnosti na webu Českobudějovické diecéze^{[nedostupný zdroj]}