Písek (materiál)

Písek se získává z mořského dna, koryt řek a podloží jezer, odkud se těží pomocí plovoucích bagrů. Největším světovým vývozcem suroviny jsou Spojené státy, největším dovozcem Singapur. Těžba písku má negativní dopady na životní prostředí v podobě prohlubování říčních koryt, pobřežní eroze a úbytků oceánské fauny, případně celých ostrovů (například v Indonésii).[1]

Celková světová spotřeba písku dosahuje přibližně 50 miliard tun ročně, což představuje přibližně dvojnásobek množství, jež za stejnou dobu vyprodukují světově řeky. Vysoká spotřeba písku je způsobena zejména překotně rostoucí výstavbou v Číně a dalších asijských zemích.[2] Jelikož deficit v současnosti nelze řešit využitím pouštního písku, který se pro stavební účely nehodí (jeho větrem obroušená zrnka nedrží beton pohromadě), vědci v současnosti zkoumají možnosti recyklace stavebních hmot a úpravy pouštního písku.[1][2] V budoucnu tak lze očekávat, že technologie umožní využít i pouštní písek.[3]

Nedostatek suroviny způsobil v Indii a dalších zemích vznik tzv. „písečné mafie“.[1][2]

• Kopaný písek je velmi jemný písek používaný jako přísada do malt a omítek. Je jemný a po vyschnutí má velkou tvrdost a soudržnost.

• Štěrkopísek je hrubší než kopaný písek a má také dobrou soudržnost a pevnost po vyschnutí. Používá se jako přísada do betonů.
  • Říční je hrubší než kopaný a obsahuje i množství kamenů a balvanů, protože se těží z koryt řek jako naplavenina.
  • Tříděný je také hrubší, ale třídí se do frakcí, z nichž nejpoužívanější je 0–4 mm
• Zásypový písek je písek, který se kvůli svým nevyhovujícím vlastnostem nehodí ani do betonu, ani do malty. Proto se používá k zasypávání výkopů a podobným účelům.

• Křemičitý písek neboli sklářský písek je písek, který je složen výhradně z kamínků a zrn křemene a používá se ve sklárnách k výrobě skla.
• Slévárenský písek je speciální druh písku používaný zejména pří výrobě slévárenských forem pro odlévání různých strojních součástí.