Řád odboje 1940–1944

Řád byl založen dne 30. března 1946 lucemburskou velkovévodkyní Šarlotou Lucemburskou.[1] Udílen byl civilistům, kteří se během německé okupace za druhé světové války vyznamenali zejména ve službě národu nebo za jejich činy v odboji.[2][3] Kříž či medaile mohla být udělena lucemburským velkovévodou na základě doporučení předsedy vlády nebo Rady pro vzpomínku na odboj. Status řádu byl upraven dne 27. května 1967[4] a opět dne 24. prosince 2003.[5] Od roku 2003 může být kříž udělen již pouze posmrtně a medaile již udílena není.[6]

Řád byl udílen ve dvou třídách:[1]

• kříž
• medaile

Řádový odznak první třídy má tvar maltézského kříže. Kříž je vyroben z bronzu. Uprostřed kříže je kulatý medailon. Hroty kříže jsou zakončeny kuličkami. Ramena kříže jsou spojena řetězem. Na přední straně je heraldická korunovaná hlava lva. Pod hlavou je nápis JE MAINTIENDRAI a nad ní letopočty 1940 a 1944. Na zadní straně je vavřínový věnec s písmenem R (znamenající Resistenz, odboj). Ke stuze je kříž připojen pomocí korunovaného monogramu velkovévodkyně Šarloty.[1][7]

Řádový odznak druhé třídy má tvar kulaté medaile, jenž je také vyrobena z bronzu. Na přední straně je heraldická postava lucemburského lva shodná se lvem ve státním znaku Lucemburska. Na zadní straně straně je monogram se dvěma vavřínovými listy a nápisem JE MAINTIENDRAI a letopočty 1940 – 1944.[1][7]

Stuha je červená s podélnými bílými proužky. Na obou okrajích je lemována modrými pruhy.[8]