Ďumbierské Tatry
Ďumbierské Tatry jsou geomorfologický podcelek Nízkých Tater. Zabírají vyšší západní, turisticky atraktivnější část pohoří. Velká část území patří do národního parku Nízké Tatry.
| Ďumbierské Tatry | |
|---|---|
 Pohled na zimni Chopok | |
| Nejvyšší bod | 2043 m n. m. (Ďumbier) |
| Nadřazená jednotka | Nízké Tatry |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a přírodní poměry
Pohoří se táhne v délce asi 50 km směrem ze západu na východ mezi údolími Váhu a Hronu. Na severu sousedí s Liptovskou kotlinou, na jihu ho Horehronské podolí odděluje od Slovenského rudohoří a Bystrických vrchů. Od Starohorských vrchů na západě dělí pohoří Hiadeľské sedlo a od Královohoľských Tater na východě sedlo Čertovica.
Geomorfologie
Z geomorfologického hlediska je pohoří geomorfologický podcelek Nízkých Tater.
- Ďumbierské Tatry se člení na části:
Geologie
Viz hlavní článek Nízké Tatry
Podnebí
Viz hlavní článek Nízké Tatry
Turistika
Ďumbierské Tatry patří mezi turisticky nejatraktivnější a po Vysokých Tatrách i nejnavštěvovanější pohoří Slovenska. Vybudovaná nebo v posledních letech výrazně zmodernizovaná střediska poskytují množství hotelů, autokempinků, sedačkových lanovek a vleků. Střediska Jasná, Tále, Srdiečko, Donovaly nebo Čertovica jsou s vysokým komfortem nabízených služeb zajímavá na zimní i letní turistiku.
Pro turisty je přitažlivá zejména nejvyšší centrální část pohoří, kde hlavní hřeben přesahuje čtyřmi vrcholy výšku 2000 m n. m. Hřeben je přístupný lanovkami a množstvím značených stezek. Pro horolezce je atraktivní okolí Ďumbieru a Kohútiku, jakož i vápencové stěny nad Demänovskou ledovou jeskyní.
Významné vrcholy
|
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ďumbierske Tatry na slovenské Wikipedii..
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ďumbierské Tatry na Wikimedia Commons
- Ďumbierské Tatry - Natura 2000
- NAPANT
- Hřebenovka na hiking.sk