Činčilovití

Činčilovití se dělí do tří rodů:[2]

• Chinchilla – činčila – dva druhy obývající Peru, Bolívii, Chile a Argentinu,
• Lagidium – činčila – tři druhy žijící v Peru, Bolívii, Chile a Argentině,
• Lagostomus – viskača – dva druhy obývají Argentinu a Paraguay.

Chodidlo činčily (přední noha)

Činčilovití jsou středně velcí až větší hlodavci. Jejich tělo měří 225–600 mm, ocas 75–400 mm.[3] U rodu Chinchilla jsou samice větší než samci.[4] Všechny druhy mají hustou srst, která je u horských rodů (činčil) jemnější než u rodu viskača (Lagostomus), který žije v nízko položených pampách. Pokožka na nohou je zesílená, vlastní chodidla jsou u většiny druhů holá. Zbarvení jednotlivých rodů se výrazně liší.

Mají útlé tělo. Přední nohy jsou krátké, zadní delší a svalnatější. Na přední noze mají čtyři dlouhé prsty, na zadní mají činčily také čtyři; viskača má 3 prsty opatřené silnými drápy.[3] Činčily mají na zadních nohách tuhé štětiny, které používají k péči o srst. Ocas je vždy ochlupený, zdejší srst je hrubší než na zbytku těla.

Mají velkou hlavu a oči.[3] Uši jsou zvláště u rodu viskača také velké, řídce porostlé srstí.[4] Mají celkem 20 zubů uspořádaných podle zubního vzorce

• 1.0.1.3
• 1.0.1.3

Zvířata žijí ve vyhrabaných norách nebo ve skalních puklinách nebo štěrbinách. Obvykle běhají, ale často skáčou po zadních nohách.[3] Na zadních také sedí, když konzumují potravu, vyhřívají se nebo se čistí. Jsou aktivní po celý rok. Živí se převážně rostlinnou potravou.

Všechny druhy jsou společenské a sdružují se do rodin nebo i kolonií o stovkách jedinců.[3]

Doba březosti činčilovitých je dlouhá – u menších činčil kolem 110 dní, u větších druhů (rod viskača) 155 dní.[3] Mají jeden až tři vrhy ročně.[4] Mláďata se rodí dobře vyvinutá s otevřenýma očima.

Kvůli své kvalitní kožešině ve velké míře byla (a stále ještě jsou) lovena.[4]