Česnekovník

Česnekovníky jsou opadavé nebo poloopadavé stromy, dorůstající výšky až 50 metrů. Listy jsou střídavé, spirálně uspořádané, sudozpeřené nebo řidčeji lichozpeřené, zpravidla složené z více než 8 jařem celokrajných, zubatých nebo pilovitých lístků. Borka bývá šedohnědá, rozpukaná a někdy se odlupující v nepravidelných plátech. Vnitřní vrstva je růžová nebo červená. Květy jsou drobné, jednopohlavné s dobře zachovalými zbytky orgánů opačného pohlaví nebo výjimečně oboupohlavné, uspořádané v bohatě větvených, převislých thyrsech, jejichž délka často přesahuje jeden metr. Kalich je tvořený 5 (až 6) volnými nebo srostlými lístky. Koruna je bílá, smetanová nebo růžová, tvořená 5 (6) volnými plátky. Tyčinek je 5 (výjimečně 6) a jsou volné, vyrůstající z krátkého androgynoforu a někdy se střídající s 1 až 5 nitkovitými staminodii. Semeník obsahuje 5 přihrádek, v nichž je po 6 až 10 vajíčkách. Čnělka je v samičích květech krátká, zatímco sterilní pistilodium v samčích květech je dlouhé a tenké. Plodem je tence dřevnatá, přehrádkosečná (septifrágní) tobolka pukající 5 chlopněmi. Obsahuje mnoho křídlatých semen.[2]

• 
  Listy česnekovníku čínského
• 
  Květy česnekovníku brvitého
• 
  Suché plody česnekovníku čínského
• 
  Semeno filipínského druhu Toona calantas

Rod česnekovník zahrnuje 5 druhů. Je rozšířen v Asii a Austrálii. Přirozený areál sahá od východního Pákistánu přes jižní Asii, Indočínu, Čínu, Indočínu, jihovýchodní Asii a Papuasii po východní Austrálii. Největší areál má česnekovník brvitý (T. hexandra). Toona calantas je endemit Filipín.[3] Česnekovníky rostou spíše v nižších nadmořských výškách s výjimkou česnekovníku čínského, který v Asii vystupuje i do montánních lesů. Na rozdíl od většiny ostatních zástupců čeledi zederachovité často obsazují světliny a okraje cest a rostou i v sekundárních lesích.[4]

Česnekovníky jsou v Asii hostitelskými rostlinami housenek přástevníků Creatonotos transiens a Spilosoma obliqua a různých drobných druhů můr z čeledí píďalkovití, obalečovití, slimákovcovití aj. Ve větvích vrtají housenky drvopleně Zeuzera coffeae.[5] V tlejících kmenech česnekovníku brvitého se v severovýchodní Austrálii vyvíjejí larvy vzácného roháče Phalacrognathus muelleri. V minulosti se mělo za to, že larvy obývají převážně jen tento druh stromu, později však byly nalezeny i v tlejícím dřevě dalších druhů.[6] Dalším druhem, který se vyvíjí ve dřevě tohoto stromu, je tesařík Acalolepta mixta.[7] Na rubu listů česnekovníků bývají domatia v podobě trojúhelníkovitých kapsiček věnčených chlupy. Domatia jsou obývána symbiotickými roztoči.[2]

• 
  Přástevník Creatonotos transiens
• 
  Housenky přástevníka Spilosoma obliqua
• 
  Drvopleň Zeuzera coffeae
• 
  Australský roháč Phalacrognathus muelleri

V minulosti byl rod Toona někdy vřazován do neotropického rodu Cedrela. Podle výsledků fylogenetických studií jsou oba rody monofyletické a představují sesterské větve v rámci tribu Cedreleae čeledi Meliaceae. Jsou dobře vymezeny i na základě morfologických znaků.[8]

• česnekovník brvitý (Toona hexandra, syn. T. ciliata)
• česnekovník čínský (Toona sinensis)

Česnekovníky jsou zdrojem kvalitního dřeva. Největší hospodářský význam má česnekovník brvitý, jehož dřevo je vysoce ceněno zejména v Indii a Austrálii. Je známo pod názvem spanish cedar nebo australian red cedar a má široké použití ve venkovních i vnitřních podmínkách. Slouží jako stavební dřevo, k výrobě lodí, luxusního nábytku i hudebních nástrojů, sportovního náčiní aj. Těží se také česnekovník čínský a Toona sureni, jejichž dřevo je obchodováno pod názvem surian.[9][2] Odvar z květů česnekovníku brvitého slouží v Indii k barvení hedvábí do žlutých a červených odstínů. Obsaženým pigmentem je ester krocetinu.[10] Některé druhy mají význam v asijské medicíně. Kůra česnekovníku brvitého a Toona sureni má silně svíravé účinky a používá se při léčbě průjmů, úplavice ap.[11][2] Listy česnekovníku čínského jsou v Číně a jihovýchodní Asii používány jako zelenina, v Indii jako krmivo pro dobytek. Česnekovník brvitý je v Indii často vysazován jako pouliční strom.[2]

Česnekovník čínský je jediný druh čeledi zederachovité, který je možno pěstovat ve středoevropských podmínkách celoročně venku. Je vysazen v Průhonickém parku, Pražské botanické zahradě v Tróji a v Arboretu Žampach.[12] Zcela výjimečný je jeho kultivar 'Flamingo', jehož mladé olistění na jaře má růžovou barvu. Tento kultivar je vysazen např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Bývá nabízen i v České republice, je však choulostivý a v zimě trpí namrzáním.

• 
  Kmeny česnekovníku brvitého z plantáží v Brazílii
• 
  Dřevo česnekovníku brvitého

• Toona calantas – endemit Filipín
• Toona fargesii – Čína a východní Himálaj
• Toona hexandra – Pákistán až východní Austrálie
• Toona sinensis – Čína, Indický subkontinent, Indočína, jihovýchodní Asie
• Toona sureni – Himálaj až Malajský poloostrov a Filipíny