České pohádky (Karel Jaromír Erben)

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

V pohádkách byl ovlivněn německými romantiky bratry Grimmovými.

Dlouhý, Široký a Bystrozraký (Artuš Scheiner)

Zlatovláska (Artuš Scheiner)

Rozum a štěstí (Artuš Scheiner)

• Zlatovláska – zfilmováno [1]
• Tři zlaté vlasy děda Vševěda
• Dlouhý, Široký a Bystrozraký
• Dvojčata – zfilmováno jako Třetí princ
• Boháč a chudák
• Jabloňová panna - zfilmováno
• Hrnečku, vař! [2]
• Pták Ohnivák a liška Ryška
• Otesánek
• Sněhurka
• Rozum a štěstí – zfilmováno jako Nesmrtelná teta
• Obuchu, hýbej se! – zfilmováno jako Obušku, z pytle ven!
• Dobře tak, že je smrt na světě
• Hádanka
• O třech přadlenách
• Živá voda
• Král tchoř
• Tak svět odplácí
• Almužna
• Vousy na loket a člověk na píď
• Drak dvanáctihlavý
• O žabce královně
• Sedm Simeonův
• Rybářův syn
• O Ivanu hlupci
• O hloupém peciválovi
• Jezinky
• O hloupém Kubovi
• Svatý Štěpán
• Pán Bůh dědoušek
• Švec a čert
• Čert a cigán
• Slepička a kohout
• Jirka s kozou