Česká část hornoslezské uhelné pánve

Česká část hornoslezské uhelné pánve je území o rozloze asi 1550 km², což tvoří asi 20 % celé hornoslezské pánve, jejíž větší část se nachází v Polsku.

Umístění

Západní hranice pánve probíhá od Nového Jičína k hranici s Polskem u Bohumína. Severní a východní hranici pak tvoří česko-polská hranice. Jižní hranice pánve zatím není přesně určena. Karbonská souvrství se ponořují pod pohoří Vnějších Západních Karpat a je pravděpodobné, že pokračováním hornoslezské pánve jsou i souvrství, které se nacházejí v hloubce 2700 až 4700 m na jižní Moravě.

Rozdělení

Tato pánev se dělí na dvě základní části: ostravsko-karvinskou a podbeskydskou. Ostravská část ostravsko-karvinské pánve se dále dělí na ostravskou a petřvaldskou dílčí pánev. Podbeskydská pánev se pak skládá z příborské, těšínské, mořkovské, frenštátské a jablunkovské části.

Těžba uhlí

Z celé známé oblasti pánve je hornicky využíváno přes 300 km² a dalších asi 400 km² je považováno za perspektivní. Ve zbývající části pánve se uhlonosná souvrství nenacházejí v dobyvatelných hloubkách. Největší část těžby přitom probíhá v ostravsko-karvinské části, v podbeskydské části se nachází jediný činný důl (Paskov) a zakonzervovaný důl Frenštát.

Doprovodná těžba

Z jiných surovin vhodných k těžbě je těžen a využíván karbonský zemní plyn[1] a ropa[2].

Reference
  1. http://www.dpb.cz/plyn_a_degazace.php
  2. Archivovaná kopie. www.unigeo.cz [online]. [cit. 2007-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-11.

Literatura
  • kol. autorů: Uhelné hornictví v ČSSR; Nakladatelství Profil, 1985.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.