Červený Dvůr (Hradec Králové)

Na místě dnešního Červeného dvora stával dříve les Farářství a v jeho blízkosti stejnojmenný rybník, který patřil k faře kostela sv. Anny. Té patřila i část lesa při sousední městské bažantnici. Později tyto pozemky přešly pod správu minoritského kláštera a kostela sv. Anny v Kuklenách.[4] Roku 1789 byl tamní klášter zrušen a jeho majetky postupně rozprodávány.

Pohled na sýpku z roku 1870

V následujícím roce byl les Farářství o výměře 39 jiter 1261 čtverečních sáhů prodán Josefu Vostiniovi, a to za 1800 zl.[5] Zároveň směl s povolením města vyhubit všechny zde se nalézající bažanty. Většina lesa byla následně vykácena a na jeho části byl vybudován v barokním slohu selský dvůr, který nesl čp. 1., dříve byl též nazýván Šostenským dvorem.[6] Název Šostenský dvůr vznikl z pojmu šosovní dvůr.

Po krátké době všechny tyto majetky změnily majitele, neboť je zakoupil Ferdinand Scherer.[5] V roce 1813 byl majitelem Červeného dvora František Uhlíř a o 23 let později je jako jeho vlastník zmiňován Wilhelm Freiherr von Pierse. Rozdělením dvora vznikly později Přední a Zadní Šosteny.[6] Po bitvě na Chlumu kolem dvora ustupovali saští i rakouští vojáci, z nichž někteří se ve dvoře občerstvili.

Postupem času se majitelé dvora začali rychle střídat. V roce 1870 nechal Václav Píša postavit novou sýpku, přičemž jeho žádost je datována 19. března téhož roku.[7] Ve 20. letech 20. století byla majitelkou nemovitosti Matylda Eiseltová, vdova po univerzitním profesorovi chirurgie a patologie MUDr. Bohumilu Janu Eiseltovi, která zemřela v roce 1926. Svého času tu pobýval též obecní antoušek. Výhodou častých vlastnických změn bylo to, že byl celý objekt zachován v původním stavu, i když nezájem o jeho údržbu se na něm projevil. Dne 29. září 2016 byl spolu s chlévy, výměnkem a obilnou sýpkou prohlášen kulturní památkou.[3]

K objektu se váže řada pověstí a pohádek, jež byly sepsány např. F. L. Sálem a J. V. Tolmanem.[8]

Výměnek

Stylově pozdně barokní a klasicistní objekty původně ze čtyř stran obestavěného dvora, z nichž výměnek má mansardovou střechu. Doklad typu osídlení typického pro předpolí královéhradecké pevnosti.[3] Budovy byly mnoho let na okraji zájmu. V poslední době zde často přebývali bezdomovci, kteří stavebně-technický stav areálu ještě zhoršili.[9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený Dvůr na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Dvůr v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích