Červené botičky

Kniha obsahuje celkem sedmnáct povídek, které zachycují nešťastné okamžiky ze života lidí v slezském Jesenicku. Právě tento kraj bývalých Sudet je významným činitelem působícím na mnohdy žalostné bytí svých obyvatel, často národnostně pestrých. Národní identita a odsun Němců po válce jsou také významnými motivy některých povídek. V návaznosti na imigraci nalezneme u některých postav pocit vykořeněnosti či strach z cizího území. Povídky jsou ale především zaměřeny na mezilidské vztahy, osobní problémy postav a jejich nitro. Setkáváme se s problematickými manželstvími, s mileneckým vztahem římskokatolického faráře, s hrdinkou, která byla v dětství zneužívána otcem, s ženou přes padesát, která má poměr se synem aj. V některých povídkách jsou zdůrazněny erotické a sexuální motivy. Také tematika vztahů mezi dětmi a jejich rodiči v povídkách nechybí. Narazíme na perspektivu rodičů, kteří mají hendikepované dítě, ale také na perspektivu dítěte, které je ovlivňováno opilstvím otce a jinými (spíše negativními) činiteli. Ve většině povídek je vypravěč situován do ženské postavy a jeho pásmo, vedené v ich-formě, plné vnitřních monologů a asociativního uvažování, je téměř absolutní. Velmi malý prostor je dán ostatním postavám příběhů a přímé řeči celkově. Promluvy jsou vedeny spíše spisovným jazykem, v němž ale paradoxně nezřídka působí expresivní vyjádření. Jsou to především hanlivá slova a vulgarismy. Kompozičním postupem povídek je in medias res. Všechny většinou začínají krátkou jednoduchou větou vprostřed děje. Teprve s plynoucím vyprávěním se v retrospektivě dozvídáme souvislosti. Jednoduché a krátké věty jsou pro vyprávění typické. Činí tak vyjádření strohé, přímočaré a výrazné. Charakteristická je také náznakovost ve vyjadřování. Postavy vystupující v povídkách jsou popisovány z perspektivy vypravěčky, z jejího prožitku, jakoby expresionisticky. Obvykle mají konkrétní vlastní jména. Tyto postavy žijící v kraji bývalých Sudet sem byly částečně nalákány a částečně násilně dosídleny. Komplikovanost jejich osudů a prožívání životních dramat je v povídkách líčeno slovy duší odevzdaných a vyprázdněných.