Černovická oblast
Černovická oblast (ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť; rumunsky Regiunea Cernăuți) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod Karpatským pohořím a je utvořena ze starých moldavských území: severní Bukoviny, severní Besarábie a malého území zvaného Herca mezi nimi. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severu s historickými zeměmi Halič a Podolí, resp. s Ivanofrankivskou, Ternopilskou, Chmelnyckou a Vinnyckou oblastí.
| Černovická oblast Чернівецька область Černivecka oblasť Regiunea Cernăuți | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg.png.webp) | |
| Hlavní město | Černovice |
| Souřadnice | 48°16′48″ s. š., 26°0′36″ v. d. |
| Rozloha | 8 097 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 907 163 (2013) |
| Hustota zalidnění | 112 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština, rumunština, ruština |
| Národnostní složení | Ukrajinci 75 %, Rumuni a Moldavané 20 %, mnoho malých menšin |
| Náboženství | pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 3 rajóny |
| Vznik | 1940 |
| předseda oblastní administrace | Serhij Osačuk |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +380-37 |
| Označení vozidel | CE |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.
Dějiny
Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co severní část Bukoviny, celou Besarábii (z jejíž větší části byla vytvořena Moldavská SSR, dnešní Moldávie/Moldova) a malou část severního Moldavska (oblast okolo Hercy) z historických, etnických a strategických důvodů zabral Sovětský svaz na úkor Rumunska, jemuž území patřilo v letech 1918–1940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (1941–1944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny, jíž nepřetržitě náleží dosud.
Obyvatelstvo a města
Národnostní složení
Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností.
Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři. V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé. Nejvíce Rumunů žije v trojúhelníku kolem Hercy, kde jejich podíl dosahuje 93 %.
Města a obce
Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě byla do roku 2020 městy oblastního významu (tučně), 8 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Rumunský název | Obyvatel 1. I. 2006 |
|---|---|---|---|---|
| Černovice (Černivci) | Чернівці | Черновцы | Cernăuți | 243 474 |
| Storožynec | Сторожинець | Стородинец | Storojineț | 14 517 |
| Chotim (Chotyn) | Хотин | Хотин | Hotin | 10 595 |
| Novodnistrovsk | Новодністровськ | Новоднестровск | — [1] | 10 268 |
| Sokyrjany | Сокиряни | Сокиряны | Secureni Târg | 9 780 |
| Krasnojilsk | Красноïльськ | Красноильск | Crasna Ilschii | 9 295 |
| Hlyboka | Глибока | Глыбокая | Adâncata | 9 226 |
| Zastavna | Заставна | Заставна | Zastavna | 8 595 |
| Novoselycja | Новоселиця | Новоселица | Noua Suliță | 8 270 |
| Berehomet | Берегомет | Берегомет | Berhomete pe Siret | 8 120 |
| Kelmenci | Кельменці | Кельменцы | Chelmenți | 7 800 |
| Kicmaň | Кіцмань | Кицмань | Cozmeni | 7 345 |
| Vaškivci | Вашківці | Вашковцы | Vășcăuți | 5 737 |
| Vyžnycja | Вижница | Вижниця | Vijnița | 4 917 |
| Herca | Герца | Герца | Herța | 2 030 |
Poznámky
- Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černovická oblast na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky oblastní rady
