Černorizec Chrabr

O Chrabrově životě nejsou známy žádné podrobnosti a i z jeho literárního díla je znám jediný krátký spis, obvykle označovaný jako O písmenech (О писмєньхъ), napsaný patrně krátce po roce 893. V tomto spise popisuje Chrabr hlaholici, její historii i důvody jejího vzniku a rovněž polomýtickou historii písma řeckého. Hájí slovanské písmo proti řeckému, neboť „svatý muž je vytvořil, kdežto řecká Helénové pohané“. Cenný je i fakt, že Chrabr uvádí i přesný letopočet vzniku hlaholice, totiž rok 6363 od stvoření světa (není však jisté, zda je tím míněn rok 855 podle byzantského počítání, nebo 863 podle alexandrijského počítání).

Značné diskuse vyvolala Chrabrova zmínka o tom, že „Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy (чръты и рѣзы),[1] což zastánci teorie o předkřesťanském slovanském písmu považují za jeden z důkazů o jejich existenci.

Dochovalo se více než 70 středověkých opisů a výpisků z Chrabrova spisu. Všechny jsou psány v cyrilici, ačkoliv původní spis byl zřejmě napsán hlaholským písmem. Dochované opisy lze rozdělit do sedmi jazykových a textových variant, neboť při přepisu došlo k určitému obsahovému posunu.