Černý trh

Tabák obsahující alkaloid nikotin se stal symbolem moderní společnosti a právě tento fakt udělal z cigarety běžný produkt jak legálního, tak však i ilegálního trhu. Každým rokem stovky miliard cigaret mizí z běžného trhu do stínové ekonomiky a náklady ve zdravotnictví se radikálně navyšují.[4]

Černý trh s tabákem je podporován formou pašování, padělání či daňových úniků. Jelikož je tabák ve většině zemích jedním z nejvíce daněných produktů, poptávka po distribuci levnějšího tabáku s nižší kvalitou se stala všudypřítomnou. V průběhu mnoha let byla Evropa hlavním producentem nelegálních tabákových výrobků a studia odhadují ztráty vlád spadajících pod Evropskou unii na 10 miliard euro v roce 2011.[5]

Nelegální trh s tabákem je v dnešní době velmi rozvinutý a odhalit veškeré distribuční systémy a komplexní pašerácké stezky je zkrátka nemožné. Největší produkci ilegálních cigaret najdeme v Číně, Vietnamu, Egyptě, Zimbabwe nebo Paraguayi. Tabákové firmy odhadují, že v budoucích letech bude nelegální trh s tabákem vzrůstat, zejména z důvodu narůstající spotřební daně z cigaret a zavedení směrnice na vzhled cigaretové krabičky.[6]

Alkohol je pašován zejména z důvodu vysoké spotřební daně (v ČR až třetina ceny).[7] Černý trh s alkoholem podporují také zavedené prohibice, například během prohibice ve Spojených státech amerických (1920-1933) nabylo pašování alkoholu na síle. Účinek zákazu alkoholu byl naprosto opačný, než se očekávalo – zvýšení konzumace alkoholu, nárůst zločinnosti, vznik gangů pašujících alkohol a otravy jedovatým alkoholem.[8]

V České republice je známá událost z roku 2012, nazývaná metanolová aféra. Metanol původem z České republiky putoval po černém trhu a zapříčinil minimálně 45 metanolových otrav, nutným opatřením byla prohibice, která zakázala prodej a nabízení lihovin o obsahu větším než 20 procent a omezovala jeho export.[9]

Nelegální obchod s drogami je celosvětový černý trh zabývající se kultivací, výrobou, distribucí a prodejem drog. Kvůli vysoké poptávce po omamných látkách na celém světě je potlačení tohoto trhu v dnešní jen těžko představitelné. Dle OSN byla velikost globálního trhu s drogami v roce 2013 odhadována na 321,6 miliardy dolarů.[10]

Obchod s drogami je považován za závažný trestný čin. Sankce se liší s ohledem na zemi, typ a množství drogy, způsob distribuce atd. – od dlouholetého věznění, přes nucené práce, bičování, až po trest smrti.[11]

V mnoha zemích světa je osobní vlastnictví zbraní omezeno či zakázáno zákonodárnými orgány. Černý trh poskytuje získání zbraní, které není možné obdržet v dané zemi legálně nebo je možné až po získání určitých povolení a zaplacení poplatků. Zbraně jsou často získávány pašováním ze zemí, kde byly legálně zakoupeny nebo odcizeny nebo krádeží od výrobců s využitím zasvěcených osob.

K obchodování s penězi na černém trhu dochází z mnoha důvodů. Příkladem mohou být padělané peníze nebo špinavé peníze. Špinavé peníze (černé peníze) jsou peníze získané ilegálními transakcemi, při kterých nebyly odváděny daně. Legalizace těchto výnosů z trestné činnosti probíhá jednáním nazývaným praní špinavých peněz. Dalšími obvyklými důvody obchodování s měnami na černém trhu mohou být situace, kdy vláda neumožňuje vlastnění většího množství cizí měny, směnění místní měny s cizími měnami je možné pouze za vysoké zdanění nebo pokud kurz převodu jedné měny na druhou neodráží její skutečnou tržní hodnotu.

Obchod s lidmi je ve většině zemí světa nelegální a trestná činnost. Mezi znaky obchodování s lidmi patří především doprava osoby, podvod, nátlak nebo psychické či fyzické násilí a následné vykořisťování. V dnešní době se jedná především o nucené práce, prostituci, obchod s dětmi (včetně nelegální adopce) či obchod s lidskými orgány. Nucené práce jsou zřejmě nejrozšířenějším důvodem obchodování, neboť poptávka na pracovním trhu je rozsáhlá. V roce 2014 celosvětová stínová ekonomika vytěžila kolem 150 miliard dolarů právě nucenými pracemi.[12][13]

Obchodování s lidmi zbavuje jedince lidských práv a svobod. Důvodem provozování této nezákonné činnosti je především touha po penězích, částka je velmi vysoká, neboť oběť představuje pro vykořisťovatele zdroj opakovaného příjmu a naopak investovaná suma je jen minimální. Mezi oběti patří zejména jedinci z chudších oblastí, kteří doufají v nadějnější budoucnost (placená práce, stěhování, sňatek). Příčinami je dále také neinformovanost veřejnosti a nízké vzdělání. Rozvoj celosvětové dopravy a komunikace také přispívají k jednoduššímu obchodování s lidmi.[13]

Ve většině zemích světa je prostituce zakázaná či vysoce regulovaná, avšak díky stálé poptávce zákazníků, minimální potřebné kvalifikaci k této práci a vysokému finančnímu ohodnocení je nelegální prostituce výraznou součástí černého trhu. V zemích s regulovanou prostitucí dochází k podvodům týkajících se levnějších služeb poskytnutých výměnou za negarantované právní požadavky (například zdravotní kontroly).

Zejména v rozvojových zemích dochází k odchytu zvířat z volné přírody a následnému prodeji na černých trzích. Divoká zvířata bývají také ilegálně lovena kvůli masu, kůži či orgánům.

Příkladem může být obchod se slonovinou, který byl započat již ve 14. století a v největším rozmachu tržby byly masivní (miliarda dolarů za rok – přibližně 800 tun slonoviny).[14] V dnešní době je v mnoha zemích tento obchod nelegální a mnoho nevládních organizací se snaží obchodu se slonovinou předejít.[15]