Čeněk Melka

Čeněk Melka, též Vincenc Melka, v maďarštině Melka Vince (10. ledna 1834 Nové Benátky[1] – 25. září[2] nebo listopad 1911 Kluž[3][p 1]) byl český malíř dlouhodobě žijící v Sedmihradsku (tehdejší Uhry, dnes Rumunsko).

Čeněk Melka
Narození10. 1. 1834
Nové Benátky
Úmrtí11. 1911
Kluž
Povolánímalíř
Znám jakoVincenc Melka, Melka Vince
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Vincenc Melka: Leopold Karel z Koloniče (1688–1695) v tureckém táboře
Vincenc Melka: Valašští lovci medvědů v Sedmihradsku
Čeněk Melka: Přástky v Rumunsku (repro Květy 1870)

Život

Narodil se v rodině ševcovského mistra Jana Melka a jeho manželky Marie.[1] Vystudoval pražskou Akademii, kde byl žákem Christiana Rubena a Eduarda von Engerth.

Od roku 1863 pobýval v Transylvánii. Koncem desítiletí a počátkem 70. let pobýval v Drážďanech, kde studoval a kopíroval díla vystavená v Zwingeru. V Kluži, kde se natrvalo usídlil po roce 1870, setrval až do konce života; byl zde učitelem kreslení.[4][5]

Stal se oblíbencem korunního prince Rudolfa, který ho v letech 1881–1888 bral na své lovecké výpravy a pro kterého namaloval řadu obrazů. V Kluži dožil v osamění.[3]

Dílo

V počátečním období zpracovával historická témata pod vlivem profesorů Akademie Christiana Rubena a Eduarda von Engerth. Po příchodu do Sedmihradska se věnoval žánrovým malbám, studoval a maloval místní typy – rumunské cikány, medvědáře, místní trhy apod. – v sedmihradských Karpatech. Též maloval portréty.[6]

Melkova díla reprodukovaly české časopisy Květy, Světozor a Zlatá Praha.

Výstava v Kluži

V prosinci 2019 byla v Kluži otevřena výstava obrazů Čeňka Melka, zachovaných v místním archivu. Tyto obrazy nebyly vystaveny více než 100 let, část z nich byla pro výstavu zrestaurována. První a poslední souborná výstava Melkova díla, na které bylo vystaveno na 160 obrazů, se konala tři roky po jeho smrti, v roce 1914.[6]

Zajímavost

Dobový tisk a další zdroje se shodují, že Čeněk Melka zemřel v roce 1911. Přesto časopis Světozor, do kterého pravidelně přispíval, o něm už v roce 1886 referoval jako o zemřelém.[7]

Odkazy

Poznámky
  1. Nejisté datum úmrtí. Zdroje udávají častěji listopad.

Reference
  1. Matrika narozených, Benátky nad Jizerou, 1831-1840, snímek 28 [online]. SOA Praha [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
  2. Vince Melka [online]. Peoplepill.com [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (německy)
  3. NAVRÁTIL, M. Naše rovy. S. 3–4. Národní listy [online]. 1912-11-01 [cit. 2021-02-13]. S. 3–4. Dostupné online.
  4. JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého v 19. století, s. 94 a 103 [online]. Jednota umělců výtvarných, 1909 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
  5. Melka (text k vernisáži výstavy) [online]. Kluž: Muzeum umění Kluž, 2019 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (rumunsky)
  6. ZOY, Eva. http://szabadsag.ro/-/tobb-mint-szaz-ev-utan-ujra-melka-kiallitas-nyilt-kolozsvaron. Szabadság [online]. 2019-12-20 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (maďarsky)
  7. Na kamenném mostě o sv. Janě před 30 lety; s. 367 a 364. Světozor [online]. 1886-05-14 [cit. 2021-02-13]. Čís. 23/1886. Dostupné online.

Externí odkazy
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Vince Melka na Wikimedia Commons
  • Čeněk Melka: Hájení Starého Města pražského hrdinským studentstvem proti Švédům roku 1648 (grafický list) [online]. Kraj Vysočina [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.