Čejka jihoamerická

Čejka jihoamerická (Vanellus chilensis) zvaná také čejka jižní[2] je jihoamerický pták z podřádu bahňáci.

Čejka jihoamerická
Čejka jihoamerická
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádbahňáci (Charadrii)
Čeleďkulíkovití (Charadriidae)
Rodčejka (Vanellus)
Binomické jméno
Vanellus chilensis
(Molina, 1782)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyskytuje se téměř v celé Jižní Americe[3] od severu k jihu. Jejím domovem jsou zejména travnaté porosty, mokré louky či pastviny a městské zahrady[3]. Naopak nežije v tropických lesích Amazonie, suchých pláních a ve vysokohorských polohách.[4][5]

Živí se bezobratlými, případně malými rybami.[4]

Dosahuje délky 32 až 38 cm a hmotnosti v rozmezí 300 až 400 gramů[4][5] (uvádí se i 280 až 420 gramů[3] či 220 až 426 g[6]). Snáší až čtyři vejce, která jsou samicí inkubována po dobu 27 dní.[4][5] Vejce jsou kropenatá, a dobře tak splývají s okolním prostředím. Hnízdí na zemi. V období hnízdění žijí v párech či menších skupinách, jinak se však jedná o druh žijící ve velkých hejnech.[4] Intenzivně chrání svoje teritorium.[3]

Při zachycení rizika nebezpečí vydává intenzivní zvuky, které se liší podle typu rizika, tedy např. zda se jedná o dravého ptáka (karančo), či šelmu.[4]

Patří mezi málo dotčené taxony.[2]

Poddruhy

Rozlišují se celkem čtyři poddruhy[2][6]:

  • Vanellus chilensis cayennensis (Gmelin, 1789) – výskyt: severně od Amazonky
  • Vanellus chilensis chilensis (Molina, 1782) – výskyt: Chile a Argentina
  • Vanellus chilensis fretensis (Brodkorb, 1934) – výskyt: jižní Chile až jižní Argentina
  • Vanellus chilensis lampronotus (Wagler, 1827) – výskyt: jižně od Amazonky po severní Chile až severní Argentinu

Chov v zoo

Tento druh byl na počátku roku 2020 chován v přibližně čtyřech desítkách evropských zoo. V rámci Česka se jednalo o tři zařízení[6]:

Chov v Zoo Praha

První pár tohoto druhu byl do Zoo Praha přivezen v roce 2012 z nizozemského ptačího parku Vogelpark Ruinen, kde se také narodil.[4] První mládě se vylíhlo v roce 2016. V průběhu roku 2018 bylo odchováno jedno mládě. Na konci stejného roku byli chováni dva samci a dvě samice.[7] V roce 2019 se vylíhla mláďata v průběhu května a června.[8] V květnu 2020 přišla na svět dvě mláďata.[9]

Čejka jihoamerická je od září 2019 vystavována v tu dobu nově zpřístupněném Rákosově pavilonu v dolní části zoo.[4] Je jedním z druhů obývajících průchozí expozici Jihoandské podhůří.[10]

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
  3. ŠŤASTNÝ, KAREL, 1941-. Ptáci. (2), Hoacinové, krátkokřídlí, dlouhokřídlí, stepokurové, měkkozobí, papoušci, kukačky, sovy, lelkové, svišťouni, myšáci, trogoni, srostloprstí, šplhavci. 1. vyd. vyd. Praha: Albatros 147 s. Dostupné online. ISBN 80-00-00657-X, ISBN 978-80-00-00657-4. OCLC 40790788
  4. Čejka jihoamerická - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-01-07]. Dostupné online.
  5. Zoo Jihlava [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (česky)
  6. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
  7. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  8. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-01-07]. Dostupné online.
  9. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online.
  10. Rákosův pavilon: Vzácní papoušci. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.