Čečovice (zámek)

Zámek Čečovice stojí v obci Čečovice, v okrese Plzeň-jih. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Okolo zámku vede cyklotrasa 2223 na Černovice.

Čečovice
zámek Čečovice
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1. polovina 14. století (tvrz)
Přestavbapřed r. 1623 (manýristický zámek), okolo r. 1715 (barokní), počátek 20. století, 1955
Stavebníkneznámý
Další majitelépáni z Čečovic, páni z Velhartic, Rožmberkové, Snopoušovští z Čečovic, Popelové z Lobkovic, Trauttmansdorffové
Současný majitelČeský svaz ochránců památek
Poloha
AdresaČečovice 1, Čečovice, Česko Česko
Souřadnice49°35′5,34″ s. š., 13°1′14,62″ v. d.
Čečovice
Čečovice, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky31104/4-2049 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Tvrz

Tvrz, která zámku předcházela, nechal patrně již v 1. polovině 14. století vystavět některý z jménem neznámých potomků Jaroslava z Bukovce. V letech 13551358 je jako majitel Čečovic, Bukovce a tvrze uváděn Jaroslav z Čečovic; ze stejné doby pochází také první zmínka o tvrzi. V roce 1364 obce i s tvrzí od něho odkupují bratři Jan Bušek a Václav z Velhartic. Později je jako majitel uváděn už jen Jan Bušek, přičemž zboží spravoval z hradu Velhartice. V roce 1395 získala Čečovice Anna z Velhartic, přičemž svůj podíl zde měl i její druhý manžel Václav z Vartemberka (uváděn v roce 1401). V roce 1409 ji pak Anna, tehdy již provdána za Hynka staršího z Náchoda, postoupila Jindřichovi III. z Rožmberka, který statek spravoval prostřednictvím purkrabích. V roce 1390 zde Jindřich nechal popravit Přibíka z Janovic, který se proti němu vzbouřil, což vyvolalo boje s Rýzmburskými z Janovic, které trvaly až do Jindřichovy smrti v roce 1412. V polovině 15. století statek odkoupil Dobeš Snopoušovský z Čečovic a následně docházelo k rychlému střídání majitelů. V roce 1546 ji odkoupil Jan mladší Popel z Lobkovic a následně připojil k horšovskotýnskému panství. Tehdy ztratila svoji sídelní funkci a rychle zpustla. Z roku 1587 se pak dochoval popis komplexu, který obsahoval kromě již zmíněné tvrze také sladovnu, pivovar, dvůr s ovčín a nacházela se zde i chmelnice a štěpnice a pod tvrzí rybník. Někdy před rokem 1623, zřejmě stále za Popelů z Lobkovic, prošel přestavbou na manýristický zámek.

Zámek

V roce 1623 však bylo horšovskotýnské panství Popelům zkonfiskováno a zakoupil jej hrabě Maxmilián Trauttmansdorff. Za Trauttmansdorffů, patrně okolo roku 1715, došlo k výstavbě barokního východního křídla a dalším úpravám zámku. Zároveň došlo k přestavbě gotického paláce původní tvrze na sýpku, dnešní západní křídlo zámku. Od této doby sloužil zámek jako zázemí pro knížete a jeho hosty při návštěvách zdejší obory. V podstatě v nezměněné podobě zůstal až do počátku 20. století, kdy byl po pozemkové reformě jako zbytkový statek prodán a jeho přízemí upraveno na hospodářské prostory. V roce 1955 byl státním statkem upraven na ubytovnu zemědělských brigádníků. Státní statek o zámek však brzy ztratil zájem a po útocích místních obyvatel, kteří přízemní prostory upravili na garáže, značně zchátral. Situaci se nezlepšila ani za vlastnictví JZD Puclice, neboť v roce 1990 objekt vyhořel. V roce 1998 se zámek dostal do majetku Českého svazu ochránců památek a od té doby prochází generální rekonstrukcí. Postupně došlo ke statickému zajištění budov a v roce 2005 k dokončení kompletního zastřešení objektu.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 142600 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.