Časová osa

Časová osa je metoda chronologického uspořádání a vizualizace událostí. Pomocí umístění souboru záznamů či událostí na úsečce / liště / pravítku umožňuje nejen jejich názorné seřazení, ale také zasazení těchto událostí, osobností či míst do časového kontextu.[1] Časové osy využívají typicky vědní obory spojené s historií, zejména pak k pedagogickým účelům, neboť jejich pomocí lze poskytnout dobrý přehled o časové souslednosti.[2][3] Využívají se však i např. v projektovém managementu k časovému zasazení jednotlivých kroků či úkolů v průběhu technologického vývoje (roadmap) nebo v marketingu k představení vývoje produktu či firmy aj.

Joseph Priestley: A New Chart of History

Historie

Již v roce 1753 publikoval Jacques Barbeu-Dubourg svoji Carte chronographique, jež byla představována více než 16metrovým pruhem papíru zasazeným do pouzdra, které umožňovalo pomocí madel posouvat časové záznamy. V této „chronografické mapě“ byly zaznamenány události od stvoření světa po autorovu současnost a k vyznačení určitých typů událostí, osobností či jejich povolání byly využity symboly, podobně jako se užívají symboly k vyznačení prvků v zeměpisných mapách.[4] Dalším autorem časových os byl anglický teolog Joseph Priestley, který publikoval v roce 1765 biografickou mapu A Chart of Biography a v roce 1769 A New Chart of History.[4]

Charakteristika

Příklad spojité časové osy zaznamenávající globální teplotu

Měřítko časové osy může být ordinární, diskrétní, nebo spojité. Při použití ordinárního měřítka jsou události uspořádány v pořadí, v němž se udály, a vazby mezi nimi určují pouze vzájemnou následnost (co následuje po čem). Diskrétní měřítko zobrazuje čas v celých číslech, události jsou přiřazené např. ke kalendářním rokům či dnům. Spojité měřítko mapuje čas v reálných číslech a poskytuje nejpřesnější zasazení událostí.[5] Kromě většinově využívané lineární stupnice se pro některé účely může použít i stupnice logaritmická.[3] Granularita znamená míru detailu, v němž osa čas rozlišuje, na menší či větší abstraktní úrovni.[6] Základní jednotkou fyzikální veličiny času je přitom sekunda a jejími násobky jsou minuta, hodina a den. Pro delší časová období se však užívají i kalendářní dny, týdny, měsíce a roky, které mohou být proměnné (např. kalendářní dny mění délku při střídání letního a zimního času, měsíce mají proměnný počet kalendářních dní, roky zahrnují i přestupné roky s odlišným počtem dní).[7]

Data zaznamenávaná do časové osy mohou mít povahu momentových entit či intervalových entit. Momentová entita je navzdory svému skutečnému trvání považována v časové ose za jediný okamžik, např. ceremoniál korunovace je přiřazen k určitému dnu, měsíci, případně roku, přestože reálně trval jen několik hodin. Intervalová entita představuje záznam ohraničený začátkem a koncem jako dvěma odlišnými časovými údaji a doba mezi nimi se označuje jako trvání entity.[8][9] Např. život osoby je ohraničený jejím narozením a úmrtím, válečný konflikt vyhlášením války a uzavřením míru apod.

Odkazy

Časová osa historie světa z Encyclopædia Britannica 1780.

Reference

  1. HRBÁČEK, David. Zpracování časových údajů pro jejich vizualizaci. , 2015 [cit. 2022-03-14]. 69 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd. Vedoucí práce Ing. Richard Lipka, Ph.D.. s. 1. Dostupné online. Dále jen Hrbáček (2015).
  2. ČERNÝ, Michal. Odborný článek: Časová osa jako interaktivní výuková metoda. clanky.rvp.cz [online]. Národní pedagogický institut České republiky, 2011-06-15 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
  3. ŘEZÁČOVÁ, Šárka. Vytváření a vizualizace časové osy rozpočtu obce. , 2015 [cit. 2022-03-14]. 95 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí práce doc. RNDr. Petr Sojka, Ph.D.. s. 40–41. Dostupné online.
  4. KACEROVSKÝ, Michal. Vizuální reprezentace precedenčního grafu. , 2015 [cit. 2022-03-14]. 102 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd. Vedoucí práce Ing. Richard Lipka, Ph.D.. s. 2–4. Dostupné online. Dále jen Kacerovský (2015).
  5. MOULIS, Jan. Vizualizace časové osy. , 2015 [cit. 2022-03-14]. 109 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd. Vedoucí práce Ing. Richard Lipka, Ph.D.. s. 6. Dostupné online. Dále jen Moulis (2015).
  6. Moulis (2015). S. 9–10.
  7. Moulis (2015). S. 5.
  8. Kacerovský (2015). S. 7.
  9. Hrbáček (2015). S. 10.

Literatura

  • ROSENBERG, Daniel. Cartographies of Time: A History of the Timeline. 1. vyd. New York: Princeton Architectural Press 272 s. ISBN 978-1-56898-763-7, ISBN 1-56898-763-3. OCLC 288932835 (anglicky)
  • AIGNER, W.; MIKSCH, S.; SCHUMANN, H.; TOMINSKI, Ch. Visualization of Time-Oriented Data. London: Springer 286 s. ISBN 978-0-85729-079-3, ISBN 0-85729-079-7. OCLC 733543651 (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.