Čang Pi

Čang Pi (čínsky pchin-jinem Zhāng Bì, znaky zjednodušené 张弼, tradiční 張弼, 14254. července 1487) byl čínský kaligraf a básník mingského období významný svým konceptním písmem.

Čang Pi
Jiná jménaČang Žu-pi, Tung-chaj ťü-š’[1]
Narození1425[1]
Chua-tching, Šanghaj[1]
Úmrtí4. července 1487[1]
Zeměříše Ming
Vzděláníťin-š’ (1466)
Povoláníúředník
Znám jakokaligraf, básník, malíř
OvlivněnýChuaj-su
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čang Pi je čínské jméno, v němž Čang je příjmení a Pi osobní jméno.

Jména

Čang Jü používal zdvořilostní jméno Žu-pi (čínsky pchin-jinem Rǔbì, znaky 汝弼) a pseudonym Tung-chaj ťü-š’ (čínsky pchin-jinem Dōng Hǎi jūshì, znaky zjednodušené 东海居士, tradiční 東海居士).[1]

Život a dílo

Čang Pi pocházel z okresu Chua-tching v prefektuře Sung-ťiang (dnes je Chua-tching městys v městském obvodu Ťia-ting v Šanghaji).[2] Studoval konfuciánské klasiky, aby mohl nastoupit úřední kariéru. Úspěšně prošel zkouškovým systémem, zprvu na okresní úrovni, roku 1453 složil provinční zkoušky[1] a roku 1466 úspěšně absolvoval palácové zkoušky v hlavním městě a získal hodnost ťin-š’. Poté byl jmenován tajemníkem na ministerstvu vojenství, pak zástupcem vedoucího odboru tamtéž.[2]

Přímost a otevřenost mu vynesla nevoli ministra a roku 1478 přeložení na místo prefekta zapadlé horské prefektury Nan-an na jihozápadě provincie Ťiang-su (moderní okres Ta-jü v městské prefektuře Kan-čou). Region měl řadu problémů, nový náčelník nejdříve potlačil rozšířené bandity, pak podnikl opatření k pozdvihnutí hospodářství, jako výstavbu cest a mostů. Po zjištění, že v regionu jsou rozšířené neortodoxní kulty, nechal zbořit více než sto jejich chrámů. Náhradou stavěl konfuciánské školy a svatyně zasvěcené konfuciánům minulosti. Roku 1484 rezignoval s odvoláním na špatné zdraví.[1]

Byl plodným prozaikem a básníkem a respektovaným kaligrafem. Podle slov svého přítele Li Tung-janga si ze své tvorby více než kaligrafie cenil poezii a ještě více prózu, ale ostatní ho obdivovali především za kaligrafii,[1] zejména jeho „bláznivé konceptní písmo“ ve stylu tchangského Chuaj-sua.[2] Silné, energické tahy jeho rukopisů současníci spojovali s Čang Piho přímou, nezávislou, morálně pevnou osobností.[1]

Dva z jeho synů uspěli ve státní službě, Čang Chung-i (张弘宜, ťin-š’ 1481) dosáhl místa zástupce vedoucího provinčního kontrolního úřadu v Kuang-si a byl i uznávaným kaligrafem, Čang Chung-č’ (张弘至, ťin-š’ 1496) vedl úřad dohledu nad jedním z ministerstev.[1]

Externí odkazy

  1. GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 1., A–L. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1. S. 98. (anglicky)
  2. The Palace Museum. Ci Poem to the Tune "Butterflies Love Blossoms" in Cursive Script [online]. Peking: The Palace Museum [cit. 2014-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-11. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.