Čang Jung

Čang Jung pocházel z Pao-tingu v severočínské provincii Che-pej.[1] Byl jedním z eunuchů přidělených k Ču Chou-čaovi, mladému synovi císaře Chung-č’ a korunnímu princi. Roku 1505 Chung-č’ zemřel a Ču Chou-čao se stal císařem (znám je jménem své éry – Čeng-te). Na rozdíl od svého otce, Čeng-te před civilními úředníky dával přednost eunuchům s nimiž vyrůstal, zejména takzvaným „osmi tygrům“, mezi něž patřil i Čang Jung. Nejvýznamnějším z „tygrů“ byl Liou Ťin.

Čang Jung získal úřad ředitele palácových tesařských dílen a roku 1506 i velení nad Dělostřeleckým táborem (S’-wej jing) pekingské posádky.[1][pozn. 1]

V květnu 1510 v Šen-si povstal Ču Č’-fan, kníže z An-chua, který chtěl využít opozice proti Liou Ťinovým reformám. Vzpouru (povstání knížete z An-chua) během osmnácti dnů zlikvidovala místní vojska.[2] Čang Jung byl mezitím v čele třicetitisícové armády vyslán proti povstalcům[1] a císař do Šen-si poslal i tamních poměrů znalého úředníka Jang I-čchinga. Během společného uklidňování situace Jang I-čching přesvědčil Čang Junga, že je ve smrtelném nebezpečí, protože Liou Ťin připravuje další převrat.[2]

Po návratu do Pekingu byl Čang Jung oslavován jako národní hrdina, osobně uvítaný císařem v bráně Tung-an-men.[1] Spojil se s ostatními šesti „tygry“ a 13. září 1510 obvinili Liou Ťina z přípravy spiknutí proti císaři. Císař ve zradu Liou Ťina nechtěl věřit, ale nechal se přesvědčit. Následující den byl Liou Ťin přeložen do Nankingu a jeho majetek zkonfiskován; když císař uviděl zbraně a ohromné poklady, které Liou nahromadil, přikázal ho popravit.[3] Čang Jung byl zanedlouho obviněn z braní úplatků a zbaven všech hodností a titulů.[4]

Roku 1514, když se zhoršily vztahy s Mongoly na severní hranici, císař ho znovu povýšil: vrátil mu vedení nad palácovými tesařskými dílnami a jmenoval vrchním velitelem v Ta-tchungu a Süan-fu. Čang Jung úspěšně vytlačil Mongoly za hranice.[4]

Po smrti Čen-teho roku 1521 nový císař Ťia-ťing Čang Junga zbavil hodností a přeložil do Nankingu.[4]