Čalovec

Čalovec je významné archeologické naleziště s nálezy urnfieldské kultury (starší doba bronzová), keltským pohřebištěm, osadami z doby římské a avarské a slovanskou osadou z období Velkomoravské říše. Obec byla poprvé písemně zmíněna v roce 1268 jako Megerch. Až do 17. století patřil Megerch k panství hradu Komárno. Až do 19. století zde dominovaly rozsáhlé nivy, které byly vhodné pro rybolov, ale ne pro zemědělství. Až na základě úpravy říčních toků a vybudování prvních hrází v okolí, bylo v 19. století možné velké části půdy vysušit a přeměnit je na ornou půdu. V roce 1914 byla obec napojena na železničná trať Komárno – Kolárovo; v roce 2003 byla osobní přeprava na této trati zastavena.[1] Po 1. světové válce se obec stala součástí Československa. V letech 1938 až 1945 byla součástí Maďarska. Po 2. světové válce zde došlo k výměně obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem. V roce 1950 byl Čalovec elektrifikován. V roce 1965 byla obec těžce zasažena katastrofickými povodněmi Dunaje, povodňová voda sahala až do výšky 1,5m.

• Reformovaný kostel, jednolodní původně klasicistní stavba s pravoúhlým závěrem a věží tvořící součást její hmoty, z let 1801-1802. Výrazně byl neorománsky upraven v letech 1870-1877, kdy vzniklo současné průčelí s věží. V roce 1970 byla loď kostela prakticky znovu postavena, a to při respektování původního vzhledu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čalovec na slovenské Wikipedii.